Cerca

Vatican News
Papa Paolo VI (Giovanni Battista Montini) Papež Pavel VI. 

Ve Vatikánu byl trest smrti zrušen již před 50 lety

Včerejší papežský reskript provedl v Katechismu katolické církve zásadní změnu.

O použití trestu smrti odstavec č. 2267 pravil, že jej „tradiční učení církve nevylučuje, za předpokladu, že je s plnou jistotou určena totožnost a odpovědnost viníka, a pokud  je to jediná účinná ochrana lidských životů před útočníkem“. Od nynějška je považováno učitelským úřadem církve za „nepřípustné, protože útočí na nedotknutelnost a důstojnost člověka“.

Za zmínku stojí, že tato problematika spadá do tzv. sociálního učení církve či možná přesněji řečeno do učení církve o lidské společnosti. Nové znění zmíněného odstavce Katechismu tedy tvrdí, že zmíněná právní sankce je z hlediska víry ve světské legislativě nepřípustná. To je přesný význam oné změny.

Je rovněž užitečné připomenout, že světská či politická moci náleží v církvi pouze papeži, avšak na velmi nepatrném území. Během trvání Papežského státu, který existoval od roku 751 do roku 1870, se na jeho území, jež zahrnovalo část střední Itálie, trest smrti také vykonával. Například od roku 1796 do roku 1870 to bylo 527 exekucí. Poslední se konala gilotinou 9. července 1870, tedy těsně před násilným potlačením Papežského státu. Když na základě konkordátu s Itálií vzniknul roku 1929 miniaturní městský stát Vatikán, zavedl do svého trestního zákoníku také tuto nejvyšší sankci, avšak byla určena pouze případnému „pachateli úkladné vraždy papeže“. Tento zákon však v roce 1969 zrušil papež Pavel VI. a papež Jan Pavel II. definitivně odstranil poslední stopu po něm i z Ústavy městského státu Vatikán (Legge fondamentale) již před sedmnácti lety (22. února 2001).

Nynější změna v sociální nauce Katechismu katolické církve není tedy tak převratná, jak by se mohlo zdát, nýbrž je logickým odrazem dlouhodobé politické praxe nejvyšší církevní autority. Na poli výkonu světské moci tedy církev předběhla ostatní státy již dávno. Posun ve formulaci církevního postoje k nejvyšší trestní sankci státního zákonodárství je nepochybně výsledkem lepšího porozumění evangeliu ve společenství víry, ale především průkopnickou pobídkou k jeho lepšímu uplatňování při lidské organizaci vzájemného soužití.

 

(mig)

3. srpna 2018, 19:52