PODCAST - Papežova homilie: neděle Božího slova
PAPEŽ FRANTIŠEK
Evangelium, které jsme slyšeli, nám zvěstuje naplnění proroctví překypujícího Duchem svatým. A ten, kdo ho naplňuje, je ten, který přichází „v síle Ducha“ (Lk 4,14): je to Ježíš, Spasitel.
Boží slovo je živé: po staletí kráčí s námi a mocí Ducha svatého působí v dějinách. Hospodin je totiž vždy věrný svému slibu, který z lásky k lidstvu plní. Přesně to říká Ježíš v nazaretské synagoze: „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste slyšeli“ (Lk 4,21).
Sestry a bratři, jaká šťastná náhoda! V neděli Božího slova, ještě na začátku Jubilea, je zvěstována tato stránka Lukášova evangelia, v níž se Ježíš zjevuje jako Mesiáš „posvěcený pomazáním“ (v. 18) a poslaný „zvěstovat rok Hospodinovy milosti“ (v. 19)! Ježíš je živé Slovo, v němž všechna Písma nacházejí naplnění. A my, v dnešní svaté liturgii, jsme jeho současníky: i my v úžasu, plni úžasu, otevíráme svá srdce a mysl, abychom mu naslouchali, neboť „je to on, kdo mluví, když se v církvi čte Písmo svaté“ (Sacrosanctum Concilium, 7). Řekl jsem jedno slovo: úžas. Když slyšíme evangelium, Boží slova, nejde jen o to, abychom je slyšeli, rozuměli jim, ne... Musí zasáhnout srdce a vyvolat to, co jsem nazval „úžasem“. Boží slovo nás vždy udivuje, vždy nás obnovuje, vždy vstupuje do našeho srdce a vždy nás proměňuje.
A v tomto postoji radostné víry jsme pozváni přijmout starobylé proroctví, jak vyšlo z Kristova srdce, a zastavit se u pěti činů, které charakterizují Mesiášovo poslání: jedinečné a univerzální poslání; jedinečné, protože on, pouze on, ho může naplnit; univerzální, protože chce zapojit všechny.
Především je „poslán, aby přinesl chudým radostnou zvěst“ (v. 18). Zde je „evangelium“, dobrá zpráva, kterou Ježíš hlásá: Boží království se přiblížilo! A když vládne Bůh, člověk je zachráněn. Hospodin přichází navštívit svůj lid a stará se o ponížené a ubohé. Toto evangelium je slovem soucitu, vyzývá nás k dobročinnosti, k odpouštění dluhů bližním a k velkorysé sociální angažovanosti. Nezapomínejme, že Hospodin je blízký, milosrdný a soucitný. Blízkost, milosrdenství a soucit jsou Božím stylem. On je takový: milosrdný, blízký a soucitný.
Druhým Kristovým činem je „hlásat zajatcům vysvobození“ (v. 18). Bratři a sestry, dny zla jsou sečteny, protože budoucnost patří Bohu. Ježíš nás mocí Ducha vykupuje ze všech vin, osvobozuje naše srdce od všech vnitřních pout a přináší na svět Otcovo odpuštění. Toto evangelium je slovem milosrdenství a vyzývá nás, abychom se stali vášnivými svědky pokoje, solidarity a smíření.
Třetím činem, kterým Ježíš naplňuje proroctví, je darování „zraku slepým“ (v. 18). Mesiáš nám otevírá oči srdce, které je často oslněno vábením moci a marnosti: nemocemi duše, které nám brání rozpoznat Boží přítomnost a činí slabé a trpící neviditelnými. Toto evangelium je slovem světla, které nás vyzývá k pravdě, ke svědectví víry a k důslednosti života.
Čtvrtým činem je „propuštění utlačovaných na svobodu“ (v. 18). Žádné otroctví neodolá působení Mesiáše, který nás ve svém jménu činí bratry a sestrami. Vězení pronásledování a smrti jsou láskyplnou Boží mocí otevřena. Toto evangelium je totiž slovem svobody, které nás vyzývá k obrácení srdce, poctivosti myšlení a vytrvalosti ve zkouškách.
A konečně pátý skutek: Ježíš je poslán „zvěstovat rok Hospodinovy milosti“ (v. 19). A to je nový čas, který život nepohlcuje, ale obnovuje. Je to jubileum, jako to, které jsme nyní začali, a s nadějí se připravujeme na definitivní setkání s Vykupitelem. Evangelium je slovem radosti, které nás vyzývá k přijetí, ke společenství a k cestě jako poutníci do Božího království.
Těmito pěti činy Ježíš již naplnil Izaiášovo proroctví. Tím, že uskutečňuje naše vysvobození, nám oznamuje, že Bůh se přibližuje k naší bídě, vykupuje nás ze zla, osvěcuje naše oči, láme jho útlaku a uvádí nás do radosti času a dějin, v nichž se zpřítomňuje, aby s námi kráčel a vedl nás k věčnému životu. Víme, že spása, kterou nám dává, se ještě plně neuskutečnila, a přesto válka, nespravedlnost, bolest a smrt nebudou mít poslední slovo, neboť evangelium je živé a jisté slovo, které nikdy nezklame. Evangelium nikdy nezklame.
Bratři a sestry, v neděli, která je zvláštním způsobem zasvěcena Božímu slovu, děkujme Otci za to, že nám věnoval své Slovo, které se stalo člověkem pro spásu světa. O této události hovoří všechna Písma, jejichž pravými autory jsou lidé a Duch svatý (Dei Verbum, 11). Celá Bible připomíná Krista a jeho dílo a Duch svatý jej aktualizuje v našem životě a v dějinách. Když čteme Písmo, když se modlíme a studujeme je, nepřijímáme jen informace o Bohu, ale přijímáme Ducha, který nám připomíná všechno, co Ježíš řekl a udělal (srov. J 14,26). Tak naše srdce, roznícené vírou, s nadějí očekává Boží příchod. Bratři a sestry, musíme si více zvyknout číst Písmo. Rád bych každému doporučil, aby si pořídil malé evangelium, malý kapesní Nový zákon, a nosil ho v tašce, nosil ho stále u sebe, aby si ho bral s sebou po celý den a četl ho. Jeden úryvek, dva úryvky... a tak během dne dochází ke kontaktu s Pánem. Stačí malé evangelium.
Odpovězme s nadšením na radostnou zvěst o Kristu! Vždyť Kristus k nám nepromluvil jako k němým posluchačům, ale jako ke svědkům a vyzývá nás, abychom evangelizovali v každé době a na každém místě. Z mnoha koutů světa sem dnes přijelo čtyřicet bratří a sester, aby přijali službu lektorů. Děkuji vám. Jsme jim vděční a modlíme se za ně. Modlíme se za vás všechny.Všichni se zavažme, že budeme přinášet radostnou zvěst chudým, hlásat propuštění zajatým a zrak slepým, propouštět na svobodu utiskované a hlásat rok Hospodinovy přízně. Pak, ano, sestry a bratři, proměníme svět podle vůle Boha, který ho stvořil a s láskou vykoupil. Děkuji!
