PAPEŽ

František: Zdravotnictví nemá kvůli tržním zájmům zanedbávat lidskou důstojnost

Papež přijal na audienci delegaci z katedry stomatologie Neapolské univerzity u příležitosti 800. výročí založení této univerzity a připomněl, že „žádný život by neměl být odvržen“: k člověku by se mělo přistupovat „v jeho celistvosti, nikoli k jeho části“, s „blízkostí, soucitem a něhou“. Papež připomněl zdravotní sestry, které mu po operaci plic v mládí „podávaly léky“, ale také ho „vzaly za ruku“.

Alessandro Di Bussolo - Vatikán

„Zanedbává-li medicína lidskou důstojnost, riskuje, že se propůjčí zájmům trhu a ideologie, místo aby se věnovala dobru rodícího se života, trpícího života, života v nouzi. Lékař existuje proto, aby léčil od zlého: vždy léčil! Žádný život nesmí být zavržen“ a k člověku se má přistupovat v jeho celistvosti, nejen k jeho části, s blízkostí, soucitem a něhou. Papež František to připomněl delegaci z katedry stomatologie Neapolské univerzity „Federico II.“, kterou dnes, 29. listopadu 2024, přijal v Klementinském sále Apoštolského paláce u příležitosti 800. výročí založení neapolské univerzity, jedné z nejstarších na světě.

Pečlivě, s blízkostí, soucitem a něhou

Papež opět potvrdil aktuálnost Hippokratovy a Skriboniovy poučky: „primum non nocere, secundum cavere, tertium sanare: především neškodit, dále pečovat, konečně léčit“. A nejprve objasnil, že „neškodit“ znamená „nepřidávat škodu a utrpení k tomu, co pacient již prožívá“.

Péče: to je evangelijní činnost par excellence, činnost milosrdného Samaritána; musí se však provádět „Božím stylem“. Jaký je Boží styl? Blízkost, soucit a něha.

Záběr z audience

Lidská něha tolik prospívá

Tato slova František spojuje se svou osobní zkušeností coby mladého nemocného muže v Argentině...

Vzpomínám si, jak mi ve dvaceti letech vyoperovali část plic, která byla nemocná. Ano, dali mi léky, ale nejvíce síly mi dodala ruka ošetřovatelů, když mě po injekcích vzali za ruku... Ta lidská něha tolik prospívá. Prokazujte péči!

Záběr z audience

Nové technologie v medicíně a lékařská deontologie

Snaha „uzdravovat“ podle papeže vede lékaře k tomu, aby se „podobal Ježíši, který uzdravoval nejrůznější nemoci a neduhy“. František v závěru citoval Katechismus katolické církve: „Kéž se radujete z dobra, které se děje trpícím“, a zdůraznil, že technologie, která se rychle rozvíjí i v medicíně, spojená s „klasickou moudrostí“, nesmí nikdy postupovat bez deontologie.

Jinak by se zanedbávala lidská důstojnost, která je pro všechny stejná! Medicína se vystavuje riziku, že se propůjčí zájmům trhu a ideologie, místo aby se věnovala dobru rodícího se života, trpícího života, života v nouzi. Lékař existuje proto, aby léčil od všeho zlého: vždy léčil! Žádný život nesmí být zavržen. Vždy léčit! „Ale tenhle pacient to nezvládne...“. Doprovoďte ho až do konce.“