Latina „je pokladnicí vědění a myšlení, klíčem k přístupu ke klasickým textům, které utvářely náš svět“ a „představuje kořeny západní civilizace“, píše papež.

Papež

Papež: Politika by měla řešit nerovnosti a podporovat dobro všech

Ve svém poselství u příležitosti udělení cen Papežských akademií za rok 2023 v oblastech „latina a věda“ a „latina a politika“ se František pozastavuje nad tím, jak důležité je přemýšlet o našem společném domově, a zdůrazňuje, že věda a víra mají vést dialog, aby „usměrňovaly naše chápání světa“. „V době společenské nestability,“ uvádí papež, je latinská tradice hodnotou, která podporuje úzké propojení mezi „res publica“ a ustavujícími principy.

Tiziana Campisi - Vatikán

Dvě ceny, které vybízejí k zamyšlení nad životním prostředím a společným dobrem: to jsou ceny papežských akademií, které Pontificia Academia Latinitatis po dohodě s Dikasteriem pro kulturu a vzdělávání uděluje na témata De rerum natura, o latině a přírodních vědách, a De re publica, o latině a politice. Dvě oblasti studia, díky nimž se ukazuje, jak latina „připravuje úrodnou půdu pro zkoumání a syntézu mezi vědou, kulturou a politikou“ a spolu s intelektuálním dědictvím lidstva se může stát nástrojem „harmonie mezi národy, podpory vzájemné úcty a lidské důstojnosti“, zdůrazňuje papež František v poselství zaslaném kardinálu José Tolentinovi de Mendonça, prefektovi Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, u příležitosti udělení Ceny Papežských akademií za rok 2023, které se konalo odpoledne 23. října.

Podporovat kulturu integrálního lidského růstu

Toto ocenění je poctou „bádání, vášni a nasazení mladých vědců, kteří se rozhodli věnovat své intelektuální úsilí a lásku k poznání a interpretaci jazykového a kulturního dědictví nedocenitelné hodnoty, jakým je latina“, upřesnil papež, který v „svědomitém a systematickém výzkumu oceněných“ vidí nejen „akademický přínos, ale skutečnou výzvu adresovanou každému z nás“. Proto udělení cen neoslavuje výhradně „výzkum, ale vyzývá k podpoře kultury integrálního lidského růstu“.

Dialog vědy a víry pro dobro společného domova

František se pozastavil nad oběma oblastmi ceny papežských akademií, přičemž poznamenal, že téma De rerum natura „nutí přemýšlet o zázracích stvoření“, a poukázal na to, jak „zásadní“ je dnes „reflexe světa přírody“ s vědomím „křehkosti životního prostředí“. „Věda nám nabízí nástroje k pochopení přírodních zákonů, ke zkoumání tajemství života a k řešení ekologických výzev,“ uznává papež a dodává, že pouze prostřednictvím etické, kulturní a duchovní interpretace je však možné pochopit hluboký smysl kosmu, který nás obklopuje a jehož jsme součástí. Podle papeže „pohled na přírodu v její celistvosti jako na dar od Boha“ musí vést „k úvahám o naší odpovědnosti vůči společnému domovu“ a „věda a víra mohou a musí vést dialog“, neboť „obě jsou povolány k tomu, aby vedly naše chápání světa“. V tomto ohledu cena udělovaná Papežskou latinskou akademií „připomíná, že věda se nemůže omezit na pouhé shromažďování údajů, ale má pomoci pochopit složitost a krásu stvoření“.

Služba společnosti

Co se týče tématu De re publica, „vybízí zejména k tomu, abychom zkoumali základy a struktury politiky“, a to s ohledem na obecné dobro a spravedlnost, zdůrazňuje František, který „v době společenské nestability“ považuje latinskou tradici za „hodnotu, protože podporuje úzké propojení mezi věcmi veřejnými' a základními principy reflexe“. „Politika, je-li vykonávána čestně a poctivě, je ušlechtilým uměním,“ potvrzuje, „povoláním ve službě společnosti, nikoli soukromým zájmům“. Proto je „návrh étosu zakořeněného v humanistických hodnotách“ „výzvou k odpovědnému jednání v atmosféře dialogu, respektu a začlenění“. V praxi musí „politika řešit nerovnosti a podporovat dobro všech, zejména těch nejzranitelnějších“, a k tomu je zapotřebí, zdůrazňuje papež, „lidské a kulturní formace“, neboť „pouze dobře formovaní a uvědomělí občané mohou být aktéry zdravých změn ve společnosti“.

Latina jako nástroj reflexe a dialogu

Pokud jde o latinu, František poznamenal, že „je pokladnicí vědění a myšlení, klíčem k přístupu ke klasickým textům, které utvářely náš svět“ a „představuje kořeny západní civilizace“. Navíc „je to jazyk, který zahrnuje filozofii, vědu, umění a politiku“, a proto „je nástrojem reflexe a dialogu, který je v roztříštěném světě, jako je ten náš, potřebnější než kdy jindy“. A ti, kdo byli oceněni cenou Papežských akademií za rok 2023, „nabízejí současný a svěží pohled“ na to, jak k nám může „stále promlouvat a podněcovat naši reflexi“. „Jejich bádání nejen zkoumá myšlení velkých mistrů minulosti, ale také začleňuje jejich poznatky do moderního kontextu a přibližuje je výzvám naší doby,“ píše papež.

Vstřícné myšlení a kreativita

Dnes je třeba povzbuzovat nové generace, aby se „vydaly na cesty bádání, aby si kladly otázky“, a to vyžaduje „vynalézavost myšlení“ a „kreativitu, tolik drahé církvi“, uzavírá papež a upřesňuje, že tyto skutečnosti „pramení ze znovuobjevení krásy poznání, které je schopno formovat srdce a mysl, stavět mosty a bořit zdi“. Proto doufá, že „udělené ocenění se stane znamením naděje a že nadšení oceněných bude inspirovat ostatní ke stejnému odhodlání“.

Dodejme, že ocenění získali prof. Enrico Piergiacomi, který působí na Department of Humanities and Arts v Israel Institute of Technology - Technion v Haifě, a studijní skupina, která připravuje vydání Opera Mathematica sicilského vzdělance Francescoa Maurolica, kněze a humanisty žijícího v 16. století.