Hledejte

Cookie Policy
The portal Vatican News uses technical or similar cookies to make navigation easier and guarantee the use of the services. Furthermore, technical and analysis cookies from third parties may be used. If you want to know more click here. By closing this banner you consent to the use of cookies.
I AGREE
La Cancion del Emperador
Programy Podcast
Přebal knihy otce Mattia Ferrariho s názvem „Zachráněn migranty. Příběh o způsobu života“ Přebal knihy otce Mattia Ferrariho s názvem „Zachráněn migranty. Příběh o způsobu života“ 

František: Migranti nás žádají, abychom pěstovali sen o bratrství

Zveřejňujeme papežovu předmluvu ke knize dona Mattia Ferrariho s názvem „Zachráněn migranty. Příběh o způsobu života“. V knize, kterou před několika dny vydalo italské nakladatelství Edizioni Dehoniane Bologna, popisuje kaplan humanitární platformy Mediterranea Saving Humans své zkušenosti z práce na moři při záchraně migrantů, kteří prchají ze svých zemí a hledají budoucnost.

Papež František

Od začátku svého pontifikátu věnuji zvláštní pozornost dramatickým situacím týkajícím se migrantů, které jsou jedním ze znamení doby v této historické epoše. Na své první apoštolské cestě jsem se vydal na Lampedusu, symbolické místo ztroskotání a přijetí, a tam jsem zdůraznil ústřední bod této otázky:

„Kde je tvůj bratr?“, volá ke mně hlas jeho krve, říká Bůh. Není to otázka adresovaná druhým, je to otázka adresovaná mně, tobě, každému z nás.

Drama migrantů je skutečně výzvou pro naši nejhlubší identitu: je to otázka volby, zda být skutečně bratry a sestrami, či nikoli. Zopakoval jsem to na setkání středomořských biskupů a mladých lidí v Marseille dne 22. září 2023:

Před námi je rozcestí: na jedné straně bratrství, které naplňuje lidské společenství dobrotou, na druhé straně lhostejnost, která zalévá Středozemní moře krví. Stojíme na civilizační křižovatce. Buď kultura lidskosti a bratrství, nebo kultura lhostejnosti: ať se každý postará, jak umí.

O. Mattia Ferrari, kaplan lodi Mediterranea Saving Humans
O. Mattia Ferrari, kaplan lodi Mediterranea Saving Humans

V průběhu let jsem se opakovaně setkával s migranty, jejichž příběhy vystihovaly příběhy mnoha lidí: některá z těchto setkání, například s Bentolem a Patem, jsou popsána v této knize. Setkáním s nimi jsem chtěl zdůraznit, že jsou to skutečně bratři a sestry, a pomoci nám znovu objevit univerzální bratrství. Ti, kdo praktikují pohostinnost, vědí, že přátelství s chudými je spásné, protože skrze ně, milované Ježíšovy bratry, máme zvláštní zkušenost s Ježíšovou láskou a znovu objevujeme krásu toho, že jsme také součástí tohoto velkého bratrství. Zopakoval jsem to, když jsem se obrátil přímo na migranty:

Vy, s nimiž se zachází jako s břemenem, problémem, výdajem, jste naopak darem. Jste svědectvím o tom, jak náš milosrdný a slitovný Bůh umí proměnit zlo a nespravedlnost, kterou trpíte, v dobro pro všechny. Protože každý z vás může být mostem, který spojuje vzdálené národy, který umožňuje setkání různých kultur a náboženství, cestou ke znovuobjevení našeho společného lidství.

Bratrství je volání: migrující lidé, kteří klepou na naše dveře, v sobě toto volání nesou: žádají, aby byli uznáni za bratry a sestry, aby mohli kráčet společně. Pomoc a přijetí nejsou jen zásadní humanitární gesta, jsou to gesta, která zhmotňují bratrství, která vytvářejí civilizaci. Několikrát jsem veřejně vyjádřil svou vděčnost organizaci Mediterranea Saving Humans a všem subjektům, které praktikují pomoc a přijetí. Jsem také vděčný věřícím, zasvěceným osobám a biskupům, kteří je různými způsoby doprovázejí. Církev tuto cestu doprovází, protože to vyžaduje evangelium: církev nemá jinou možnost, pokud nenásleduje Ježíše, pokud nemiluje tak, jak miluje Ježíš, ztrácí smysl svého bytí. Vtělení univerzálního bratrství je snem, který nám Bůh svěřil od počátku stvoření: každý, kdo se na tomto poslání podílí, spolupracuje na Božím snu.

Misie Mediterranea Saving Humans
Misie Mediterranea Saving Humans

Jednou ze skutečností, která naplňuje bratrství zvláštním způsobem, jsou lidová hnutí, o nichž se zmiňuje i tato kniha. Lidová hnutí jsem poznal, když jsem byl arcibiskupem v Buenos Aires: našel jsem v nich to, co jsem později nazval „mystikou lidových hnutí“, tedy onen niterný soucit, který se stává komunitní akcí a vede chudé k tomu, aby se navzájem brali za ruku, organizovali se, společně bojovali a budovali jinou společnost. V Buenos Aires, kde jsem doprovázel lidová hnutí, jsem si uvědomil, že

i když jsou otravná, i když je někteří „myslitelé“ neumějí zařadit, je třeba mít odvahu uznat, že bez nich demokracie atrofuje, stává se nominalismem, formalitou, ztrácí reprezentativnost, stává se odosobněnou, protože vynechává lidi v jejich každodenním boji za důstojnost, při utváření jejich osudu.

V posledních letech jsem se zúčastnil čtyř světových setkání lidových hnutí a jejich regionálních setkání a pozval církev, aby je doprovázela:

Chtěl bych, aby církev měla dveře otevřené pro všechny, aby se zapojila, aby doprovázela a aby v každé diecézi, v každé komisi pro spravedlnost a mír plánovala skutečnou, trvalou a angažovanou spolupráci s lidovými hnutími. Vyzývám vás všechny, biskupy, kněze i laiky, včetně sociálních organizací v městských a venkovských periferiích, abyste toto setkání prohloubili.

Sen o bratrství, o jehož pěstování nás migranti žádají a který jsem umístil do středu svého pontifikátu, je Božím snem a církev jej vždy podporovala a silně oživovala od Druhého vatikánského koncilu a pontifikátu svatého Jana XXIII. Rád bych předmluvu k této knize uzavřel citací slov jeho vlastního zvláštního sekretáře, mons. Lorise Capovilly, kterého jsem v roce 2014 jmenoval kardinálem a který je v této knize zmíněn. Když se 14. října 2015 dožil 100 let, rozhodl se je oslavit s některými migranty. Objímajíc jednoho z nich, Issu, který pocházel z Mali, muslima, řekl tato slova:

Isso, ať ti Bůh žehná. [...] Lidská rodina je jen jedna, jsem občanem tohoto světa, stejně jako ty, drahý Isso. Jen já jsem teď svůj závod dokončil a ty ho začínáš. Přispějte k civilizaci lásky, protože žádná jiná neexistuje, neexistuje civilizace techniky, moci ani zbraní. Vím, že moji křesťanští bratři jsou mi drazí, ale to jsou všichni muži a ženy tohoto světa. Jsem šťastný, že jsem na tomto světě žil. Za celý svůj život jsem v paměti neviděl nepříjemného člověka, zemi, kterou bych neměl rád. Všechno ve stvoření je dar od Boha. V každém z nás je něco dobrého; je-li každý z nás dobrý, jsem šťastný, ale není-li dobrý, je to stále můj bratr, mám ho rád. Držím ho za ruku a společně kráčíme k civilizaci lásky. [...] Do společenství s muži a ženami dobré vůle, kteří patří ke všem národům, se vmísím jako přítel a cítím, že skutečně s přispěním tisíců žen a mužů všech ras kráčíme k nejúplnější jednotě lidské rodiny; jeden Otec, jeden Vykupitel, jedna nejsvětější Matka, jeden univerzální Pastýř, jeden pohled k věčným nebesům.

Stát se schopným takto milovat je modlitba, kterou adresuji Ježíši za každého člověka žijícího na tomto světě.

Z Vatikánu, 3. července 2024

 

24. září 2024, 12:51
Prev
April 2025
SuMoTuWeThFrSa
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   
Next
May 2025
SuMoTuWeThFrSa
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031