Papež František přijal členy Mezinárodní sítě společností pro katolickou teologii
Vatican News
Tvůrčí věrnost tradici, transdisciplinarita, kolegialita: to jsou tři směry rozvoje teologie, která je povolána být společnicí věd a veškerého kritického poznání, aby různé kultury nepřišly do střetu, ale v dialogu se staly symfonií, potvrdil papež František ve své promluvě ke členům Mezinárodní sítě společností pro katolickou teologii, kterou přijal dnes, 10. května, ve Vatikánu. Jedná se o síť, jejímž cílem je podporovat akademickou teologii a teologický výzkum na různých kontinentech prostřednictvím komunikace mezi členskými společnostmi, výzkumných projektů a kongresů a zároveň povzbuzovat ekumenismus a dialog mezi náboženstvími. Členem této sítě je rovněž Evropská společnost pro katolickou teologii, k jejímž členům náleží i Česká společnost pro katolickou teologii.
Vzácná služba
Teologie je skutečně vzácnou církevní službou, kterou potřebujeme, zdůraznil papež František. Je totiž cenná v měnící se době, v níž žijeme, v multietnických společnostech vyznačujících se neustálou mobilitou, propojením různých národů, jazyků a kultur, abychom se s kritickým vědomím orientovali na vytváření soužití v míru, solidaritě a univerzálním bratrství a na péči o náš společný domov.
Teologie potřebná tváří v tvář vědeckotechnickému pokroku
Teologie je zapotřebí také proto, že výzvy, které přináší technovědecký pokrok - vzpomeňme na umělou inteligenci, podotkl dále papež, nás dnes vedou k tomu, abychom se 'semkli' a pochopili, co je lidské, co je člověka hodné, co je v člověku neredukovatelné, protože je božské, tedy obraz a podoba Boží v Kristu. Poukázal proto na tradici, transdisciplinaritu a kolegialitu jako na tři základní složky povolání katolického teologa v srdci církve.
Tradice, transdisciplinarita, kolegialita
Tradice je živá, zdůraznil papež, protože ztělesňuje evangelium, které je životní moudrostí pro všechny; transdisciplinarita poznání tedy není momentální módou, ale požadavkem teologické vědy, která naslouchá objevům jiných poznatků, aby prohloubila učení víry, a zároveň nabízí křesťanskou moudrost pro lidský rozvoj věd. Odpovědnost za takový náročný úkol, vyzdvihl římský biskup, s sebou nese také kolegialitu a synodalitu na cestě bádání.
Učení Benedikta XVI.
Této služby nelze dosáhnout bez znovuobjevení sapienciálního charakteru teologie, dodal papež František a citoval Benedikta XVI. který „právem žádal všechny vědy, aby rozšířily hranice vědecké racionality v sapienciálním smyslu“. K tomuto rozšíření musí dojít také v teologii, aby byla kritickým poznáním pro život každého člověka a Božího lidu, spojujícím vědu a ctnost, kritický rozum a lásku. Katolická víra je víra, která působí skrze lásku, jinak je to mrtvá víra, uvedl papež. A proto je sapienciální teologie teologií lásky.
