Papež ke knize o mužské hegemonii v církvi: Nedostatečně jsme naslouchali hlasu žen

Papež František

Přítomnost a přínos žen k životu a růstu církevních společenství prostřednictvím modlitby, reflexe a činnosti jsou skutečnosti, které vždy obohacovaly církev, ba dokonce tvoří její identitu. Přesto jsme si uvědomili, zejména během přípravy a průběhu synody, že jsme hlasu žen v církvi dostatečně nenaslouchali a že se od nich církev má stále co učit.

Musíme si naslouchat navzájem, abychom církev „zbavili jejího patriarchálního rázu“, protože církev je společenstvím mužů a žen, kteří sdílejí stejnou víru a křestní důstojnost. Pokud my, muži, skutečně budeme naslouchat ženám, budeme naslouchat někomu, kdo vidí realitu z jiné perspektivy, a tak budeme vedeni k tomu, abychom přehodnotili své plány, své priority. Někdy jsme zmateni. Někdy je to, co slyšíme, tak nové, tak odlišné od našeho způsobu myšlení a náhledu, že nám to připadá absurdní a cítíme se zastrašeni. Ale toto zmatení je zdravé, nutí nás růst.

Je třeba trpělivosti, vzájemného respektu, naslouchání a otevřenosti, abychom se opravdu učili jeden od druhého a postupovali vpřed jako jeden Boží lid, bohatý na rozdíly, ale kráčející společně.

Právě proto jsem chtěl požádat jednu ženu, teoložku, aby nabídla Radě kardinálů zamyšlení nad přítomností a rolí žen v církvi. Východiskem pro tuto cestu je úvaha Hanse Urs von Balthasara o mariánském a petrovském principu v církvi, úvaha, která inspirovala magisterium posledních pontifikátů ve snaze pochopit a ocenit rozdílnou církevní přítomnost mužů a žen.

Cílový bod je však v Božích rukou. Modleme se k Duchu, aby nás osvítil a pomohl nám porozumět, najít účinný jazyk a smýšlení, jak oslovit dnešní ženy a muže v církvi a ve světě, aby rostlo vědomí vzájemnosti a praktická spolupráce mezi muži a ženami.

Jsem rád, že prostřednictvím této publikace mohou být úvahy, které Lucia Vantini, Luca Castiglioni a Linda Pocher nabídli Radě kardinálů, k dispozici všem, kdo se chtějí podílet na synodálním dialogu a prohloubit téma církevních vztahů mezi muži a ženami, které je mi velmi blízké. Jsou to úvahy, které spíše otevírají než uzavírají; provokují k přemýšlení, vybízejí k hledání a pomáhají k modlitbě.

To je to, co si přeji v této fázi synodního procesu: abychom se neunavili kráčet společně, protože jen když putujeme, jsme tím, čím máme být, živým tělem Zmrtvýchvstalého, které je v pohybu, vychází ven, setkává se beze strachu s našimi bratry a sestrami na cestách tohoto světa. Kéž nás na této pouti provází Maria, Matka víry!

Vatikán, 8. prosince 2023