Hledejte

Ilustrační foto Ilustrační foto 

Papež: Sdílím obavy z vývoje v německé církvi

Papež František odpověděl na dopis čtyř německých žen, bývalých delegátek synody v Německu: „Hrozí, že části této místní církve se budou stále více vzdalovat od společné cesty všeobecné církve. Je třeba modlitby, pokání a adorace a otevřenosti vůči bratřím“.

Salvatore Cernuzio – Vatican News

Na „obavy“, které vyjádřily čtyři ženy, teoložky a filosofky, ohledně vývoje synodální cesty církve v Německu, na kterou byly delegovány a kterou se pak rozhodly opustit, papež v dopise odpověděl, že i on je znepokojen „již četnými konkrétními kroky, kterými velké části této místní církve nadále hrozí, že se bude stále více vzdalovat od společné cesty všeobecné církve“.

Papežova odpověď na dopis

Své obavy, které František vyjádřil již při předchozích příležitostech, opakuje v dopise s datem 10. listopadu, který podepsal a adresoval morální teoložce Katharině Westerhorstmannové, teoložce Marianne Schlosserové, filosofce Hanně-Barbaře Gerl-Falkovitzové a publicistce Dorothee Schmidtové. Tyto čtyři ženy se na papeže obrátily dopisem z 6. listopadu, v němž vyjádřily své pochybnosti a obavy z výsledků německé synodální cesty uzavřené v minulých měsících. Cesta, které se zúčastnilo 230 delegátů, biskupů, kněží, laiků a laiček, rozdělených do pracovních skupin, se zaměřila na diskusi o tématech a otázkách, jako je žehnání párů stejného pohlaví, změny v sexuální morálce, kněžský celibát, kněžská moc, boj proti zneužívání, role žen se zvláštním zaměřením na ženský diakonát a možnost kněžského svěcení žen. Všechna tato témata byla obsažena ve čtyřech dokumentech předložených v březnu.

Ustavení synodálního výboru

Zvláštní pozornost čtyř bývalých delegátek německé synodální cesty vzbudila myšlenka zřízení synodálního výboru, který by „připravil zavedení řídící a rozhodovací rady“. Papež s odkazem na ni ve svém dopise zdůrazňuje, že takový orgán „v podobě nastíněné v příslušném textu nelze sladit se svátostnou strukturou katolické církve“. Následně poukazuje na to, že ustavení výboru „bylo zakázáno Svatým stolcem v dopise z 16. ledna 2023, který jsem schválil v konkrétní podobě“, píše František.

Papež také připomíná svůj Dopis Božímu lidu v Německu, zveřejněný 29. června 2019: zhruba deset stran rozdělených do třinácti bodů, v nichž římský biskup vyzval vedení církve v Německu, aby kráčelo správnou cestou, cestou evangelia, aniž by překračovalo hranice funkcionalistických odchylek nebo ideologického redukcionismu. List byl rovněž citován v prohlášení Svatého stolce z 21. července 2021, v němž bylo jasně řečeno, že synodální cesta nemůže přijímat doktrinální rozhodnutí. To znamená, že nemá „pravomoc zavazovat biskupy a věřící k novým způsobům řízení a novým přístupům k nauce a morálce“, uvádí se v textu, který končí nadějí, že návrhy cesty v Německu by mohly být začleněny do synodální cesty všeobecné církve.

Modlitba, pokání, cesta vstříc k bratrům a sestrám

S odvoláním na tento svůj důležitý dokument papež v dopise čtyřem ženám napsal: „Spíše než hledat 'spásu' ve stále nových výborech a s jistou sebereferencí diskutovat stále o stejných otázkách, chtěl jsem ve svém Listě Božímu lidu, který je na cestě v Německu, připomenout potřebu modlitby, pokání a adorace a vyzvat je, aby se otevřeli a vyšli vstříc našim bratřím a sestrám, zejména těm, kteří jsou opuštěni na prahu našich kostelů, na ulicích, ve věznicích a nemocnicích, na náměstích a ve městech. Jsem přesvědčen: tam nám Pán ukáže cestu“, píše papež František.

PLNÉ ZNĚNÍ papežova listu německým ženám najdete ZDE.

Setkání německých biskupů a římské kurie

S ohledem na synodální cestu se 26. července ve Vatikánu uskutečnilo setkání kardinála státního sekretáře Pietra Parolina s některými vedoucími dikasterií Římské kurie a zástupci Německé biskupské konference. Jednalo se o pokračování dialogu zahájeného při návštěvě německých biskupů ad limina v listopadu 2022, během níž byly projednány teologické a disciplinární otázky, které vyvstaly na synodální cestě. Přesně před rokem, jak již bylo zmíněno, se 62 německých biskupů setkalo zhruba na týden s papežem; zároveň se sešli s kardinálem Parolinem a dalšími hlavami dikasterií na bezprecedentním důvěrném mezidikasteriálním setkání, které předseda Německé biskupské konference, monsignor Georg Bätzing, označil za „mimořádný případ synodality“.

Sám Bätzing při setkání s novináři v římském institutu Augustinianum, kde podával zprávu o práci, řekl, že se mu „ulevilo“ po těchto rozhovorech, během nichž - jak zdůraznil - bylo na stůl položeno „všechno, úplně všechno: kritika, žádosti, návrhy, výhrady Říma i rozpaky“. Především však byla tato jednání s papežem a kurií příležitostí dát jasně najevo, že ze strany německých biskupů neexistuje snaha o nastolení "schizmatu". 'Jsme katolíci,' řekl Bätzing, a chceme jimi zůstat.

 

21. listopadu 2023, 16:26