Papež přijal Evropskou konferenci rabínů
Francesca Sabatinelli - Vatican News
Svatá země, pustošená nenávistí a smrtícím zvukem zbraní, ale také obavami z antisemitských projevů, se vrací do papežových myšlenek, když přijímá delegaci Konference evropských rabínů, hlavní ortodoxní rabínské aliance v Evropě, "hlasu rabínů v Evropě", jak ji označuje František, který nepronesl projev, ale pouze jej předal k publikování, kvůli lehké indispozici, jak sdělil přítomným a jak později zopakoval ředitel vatikánské tiskové kanceláře Matteo Bruni, když odpovídal novinářům: "Papež František je trochu nachlazený a má za sebou dlouhý den audiencí. Měl touhu pozdravit evropské rabíny individuálně, a proto proslov pouze předal. Pokud jde o ostatní program, papežovy aktivity pokračují normálně".
Několik hodin po včerejší poslední výzvě k míru na Blízkém východě při modlitbě Anděl Páně je tedy ještě čas, aby František tuto naléhavou prosbu obnovil.
V této Nejvyšším požehnané zemi se opět rozhořely násilí a válka, proti této zemi jako by se neustále stavěla podlost nenávisti a smrtící hluk zbraní. A znepokojivé je i šíření antisemitských projevů, které rozhodně odsuzuji. Všichni věřící, žádá papež, jsou v době zkázy, jakou lidstvo prožívá, povoláni ve jménu Božím pro všechny a přede všemi budovat bratrství a otevírat cesty smíření.
Spravedlnost a dialog k budování míru
Ne zbraně, ne terorismus, ne válka, ale soucit, spravedlnost a dialog jsou vhodnými prostředky k budování míru. František se pozastavuje nad významem "dialogu", který je chápán jako kontakt člověka s bližním, kdy se člověk sám stává dialogem následováním Božího slova.
Orientuje naše kroky právě na hledání bližního, na přijímání, na trpělivost; rozhodně ne na náhlý příval pomsty a šílenství válečnické nenávisti. Jak je tedy pro nás věřící důležité být svědky dialogu!
Židovské dědictví v křesťanství
Křesťané a Židé, pokračuje papež, se na základě všech těchto úvah přibližují "jeden druhému skrze setkání, naslouchání a bratrskou výměnu", přičemž se navzájem uznávají jako "služebníci a učedníci onoho božského Slova, živoucího podloží, v němž klíčí naše slova". Aby se tedy věřící obou náboženství stali staviteli míru, jsou "povoláni být staviteli dialogu", opírat se o vlastní síly, vlastní schopnosti a důvěřovat v Boží pomoc.
Dialog s judaismem má pro nás křesťany zvláštní význam, protože máme židovské kořeny. Ježíš se narodil a žil jako Žid; on sám je prvním garantem židovského dědictví v křesťanství a my, kteří jsme Kristovi, potřebujeme vás, milí bratři, potřebujeme judaismus, abychom lépe porozuměli sami sobě. Proto je důležité, aby si židovsko-křesťanský dialog udržel teologický rozměr a zároveň se nadále zabýval sociálními, kulturními a politickými otázkami.
Židé a křesťané, svědkové míru
František dodává, že judaismus a křesťanství nejsou "dvě vzájemně cizorodé víry", které by se vyvíjely "nezávisle v oddělených prostorech a bez vzájemného ovlivňování". Papež připomíná, že Jan Pavel II. při své návštěvě římské synagogy, bylo to 13. dubna 1986, označil Židy za "milované bratry" a "starší bratry" a poznamenal, že židovská víra je "neodmyslitelně spjata" s křesťanstvím. Dialog mezi Židy a křesťany je proto, jak František uzavřel, "více než mezináboženský dialog, je to dialog rodinný".
Drazí bratři, jsme navzájem spojeni před jediným Bohem; společně jsme povoláni svědčit svým dialogem o jeho slovech a svým jednáním o jeho míru. Kéž nám k tomu Pán dějin a života dodá odvahu a trpělivost. Shalom!
