Hledejte

Poštovní známka vydaná ke 100. výročí založení Stálé komise pro ochranu historických a uměleckých památek Svatého stolce Poštovní známka vydaná ke 100. výročí založení Stálé komise pro ochranu historických a uměleckých památek Svatého stolce  

Papež: Památky Svatého stolce jsou svědky pout mezi božským a lidským světem

V poselství na konferenci ke 100. výročí založení Stálé komise pro ochranu historických a uměleckých památek Svatého stolce papež František zdůraznil, že díla uchovávaná ve Vatikánu jsou kromě turistické atrakce také hmatatelným znamením Božího průchodu světem a mimořádnou příležitostí k evangelizaci.

Alessandro Di Bussolo – Vatican News

Historické a umělecké památky Svatého stolce jsou kulturním dědictvím s velkou turistickou přitažlivostí, ale jsou také hmatatelným znamením 'transitus Domini' ve světě, tedy, jak říkával svatý Pavel VI., viditelným projevem života církve v jejím liturgickém působení a hlásání víry, v různých duchovních projevech a v uskutečňování milosrdné lásky. Z tohoto důvodu se slova Benedikta XVI. o Vatikánských muzeích vztahují na všechny kulturní statky Vatikánu a Svatého stolce, které mohou představovat mimořádnou příležitost k evangelizaci, protože prostřednictvím různých vystavených děl nabízejí návštěvníkům výmluvné svědectví o neustálém prolínání, které existuje mezi božským a lidským v životě a dějinách národů, píše papež František v poselství zaslaném Francescu Buranellimu, předsedovi Stálé komise Svatého stolce pro ochranu historických a uměleckých památek, které přečetl státní sekretář kardinál Pietro Parolin při zahájení konference věnované sto letům činnosti této komise, jež se konala v Římě.

Umění jako odraz společenství mezi člověkem a Bohem

Papež ve svém poselství opakuje, že krása umění je odrazem harmonického společenství mezi člověkem a Bohem, a zdůrazňuje roli svých předchůdců, kterou mezi 18. a 19. stoletím sehráli prostřednictvím papežských chirografů a dalších dokumentů Svatého stolce v reakci na rozprodej obrovského množství uměleckých děl a jejich traumatického rozchvácení v napoleonské éře. Tyto akty vedly k formulaci specifických právních zásad, později převzatých do moderní legislativy. Mezi nimi vyniká princip veřejné prospěšnosti kulturního dědictví, na jehož základě musí být nejen veřejné, ale i soukromé vlastnictví podřízeno požadavkům obecného blaha. Z této veřejné prospěšnosti také vyplývá právo státu regulovat a bránit zcizování a vývozu tohoto dědictví, ale také právo a povinnost provádět právní ochranu, vědeckou konzervaci, jejímž prvním a nezbytným aktem je katalogizace, stejně jako fruktifikace a valorizace uměleckých památek.

Zákon o ochraně kulturního dědictví Svatého stolce vyžaduje aktualizaci

S ohledem na to papež připomíná, že Vatikánský městský stát přijal v roce 2001 zákon o ochraně vlastních kulturních statků a kulturních statků Svatého stolce, který je nyní třeba aktualizovat, aby účinně odpovídal změněným historickým a společenským podmínkám, jakož i vývoji vnitřní legislativy i legislativy mezinárodních organizací. Papež František rovněž zopakoval, že vůlí papeže Pia XI., který si v červnu 1923 přál zřízení Stálé umělecké komise pro ochranu historických a uměleckých památek náležejících Svatému stolci, bylo dosáhnout nejen větší jednoty a kontinuity řízení v práci na zachování a restaurování uměleckých a historických památek závislých na Svatém stolci, ale také racionálnějšího rozdělení relativních kompetencí a odpovědnosti s ohledem na univerzální věhlas památek náležejících Svatému stolci.

Kardinál Parolin čte na konferenci poselství papeže Františka
Kardinál Parolin čte na konferenci poselství papeže Františka

 

 

24. listopadu 2023, 12:16