František: V církvi je třeba laskavosti a velkorysosti
Tiziana Campisi - Vatican News
Denní jídelna pro chudé, řemeslné dílny, školní nápravné služby, prostory pro dialog pro rodiny v nesnázích: těmito iniciativami se v Gele snaží Apoštolské bratrstvo milosrdenství a Malý dům milosrdenství "zahrnout do lásky všechny lidi a celého člověka a řešit rozmanité potřeby". František to zdůraznil v Klementinském sále Apoštolského paláce při setkání s početnou skupinou sicilských poutníků, kteří přijeli do Říma oslavit dvě výročí: 25 let Bratrstva a 10 let tohoto "domu", který se zrodil z nápadu samotného papeže, vnuknutého v roce 2013 mladému knězi z Piazza Armerina - donu Pasqualinovi Di Di Dio -, který s ním hovořil o sociální realitě své diecéze a o těžkostech mnoha rodin.
Nechali jste se vyprovokovat a znepokojit potřebami bratří a sester, které vám Bůh postavil do cesty, zejména těch posledních a nejpotřebnějších. Tváří v tvář jim jste "nešli prostě dál", ale zastavili jste se, stali se jim bližními a starali se o ně s tvořivostí, odvahou a velkorysostí jako milosrdný Samaritán, který také prostě nešel dál, a to je krásné.
Příjemci pomoci se setkávají s Bohem
Papežova výzva zní: pokračovat v různých započatých dílech, "stále více pěstovat a posilovat" spiritualitu milosrdenství a "jednoho chleba" a denně ve službě a v darování sebe sama odhalovat "laskavost Otcovy tváře".
Napodobujte Boha, který je blízký, soucitný a laskavý; buďte také blízcí lidem, soucitní a laskaví. V církvi potřebujeme laskavost. Dělejte vše s jedinou touhou: aby lidé, kteří se s vámi setkají, poznali Jeho. Snažte se při konání dobra s pokorou zaniknout, aby se v tom, co děláte, zjevil sám Hospodin a aby k němu všichni přišli.
Důvěrnost a laskavost
Jak řekla svatá Faustyna Kowalská, která spolu se svatým Janem Pavlem II. inspiruje Bratrstvo a Dům milosrdenství, "pokorná duše ovlivňuje osud celého světa", připomíná František a dodává, že se tak děje, "protože pokora činí člověka blízkým Bohu a bratřím a sestrám, schopným jemné, diskrétní a tiché lásky, která činí dávání ušlechtilým, přijímání snadným a sdílení přirozeným".
Proto mějte vždy vůči lidem, které vám Hospodin svěřuje, zdrženlivé a jemné chování a skrytý styl, jako ti rodiče, přátelé nebo bratři a sestry, jejichž přítomnost tam, kde je jí třeba, je tak spontánní a "normální", že si jí téměř nevšimnete. Být tam a nebýt viděn: to není snadné, i to je svatost. Koneckonců, tak nás miluje Bůh: s pokornou velkodušností, okamžik za okamžikem, dává nám všechno, aniž by za to něco očekával.
Tvůrčí neklid a pokora
Jsou dva postoje, které papež nakonec navrhuje těm, kdo se věnují Malému domu milosrdenství v Gele: "svatý tvůrčí neklid a velká pokora". S cílem "pohotově a konkrétně reagovat na potřeby bratří a sester a zároveň každého přivést k osobnímu setkání s milosrdnou tváří Otce".
