Papež: Nejsem komunista. Řídím se evangeliem.

Vatican News

"Vykořisťování je jedním z pramenů války. Druhý původ je geopolitický, nadvláda nad územím," řekl papež František v rozhovoru pro agenturu Télam, v němž se věnoval i dalším tématům, jako je krize a falešní mesiáši, práce, umělá inteligence, synoda a naděje.

"Mám rád slovo krize, protože má vnitřní pohyb. Ale z krize se vychází směrem vzhůru, nevychází se 's kompromisy'. Člověk vychází nahoru a není na to sám. Ti, kdo chtějí vyjít sami, proměňují cestu ven v labyrint, v němž se lidé stále točí dokola," řekl papež, který také zdůraznil, že je důležité učit mladé lidi řešit krize, protože to jim umožňuje dozrát, a vyvarovat se mesianismů: "Nikdo," zopakoval, "nemůže slíbit řešení konfliktů jinak než skrze krize, výstupem vzhůru. A ne sám".

Krize lidstva

Novinářka z časopisu Télam Bernanda Llorente se Františka zeptala: "Co chybí lidstvu?" František odpověděl připomenutím potřeby prosazovat "skutečné hodnoty". "Lidstvu," poznamenal, "chybí protagonisté lidskosti, chybí mu, aby ukázalo svůj lidský protagonismus. Někdy si všímám, že mu chybí tato schopnost zvládat krize a pozdvihnout svou vlastní kulturu. Nesmíme se bát, že skutečné hodnoty země vyplují na povrch. Krize jsou jako hlasy, které nám ukazují, jakým směrem se máme ubírat".

František také připomněl, že "uniformní myšlení vytěsňuje lidské bohatství. A lidské bohatství musí kontemplovat tři skutečnosti, tři jazyky: hlavy, srdce a rukou. To proto, aby člověk myslel to, co cítí, a to, co dělá, cítil to, co myslí, a to, co dělá, a dělal to, co myslí a co cítí. To je lidská harmonie. Pokud člověku jeden z těchto jazyků chybí, dochází k takové nerovnováze, že to vede k uniformnímu způsobu cítění, k uniformnímu pragmatismu nebo k uniformnímu způsobu myšlení. To jsou zrady na lidstvu".

Důstojnost práce

Když papež hovořil o práci, připomněl důstojnost práce a těžký hřích vykořisťování: "Právě práce dává člověku důstojnost. Nyní je největší zradou na této cestě důstojnosti vykořisťování. Ne vykořisťování půdy za účelem větší produkce, ale vykořisťování dělníka. Vykořisťování lidí je jedním z nejtěžších hříchů. Zvláště pak vykořisťování ve svůj vlastní prospěch". Papež také zdůraznil potřebu práv pracovníků, aby se z nich nestali otroci: "Když pracovník," řekl, "nemá žádná práva nebo je mu nabídnuta krátkodobá smlouva, aby pak přijal jinou a neplatily se tak odvody, mění se v otroka a ti, kdo ho zaměstnávají, v popravčí".

František lituje, že ho někteří nazývají komunistou, když slyší o jeho sociálních encyklikách: "Není tomu tak. Papež potvrzuje evangelium a říká to, co říká evangelium. A ve Starém zákoně židovský zákon vyzýval k péči o vdovu, sirotka, cizince. Pokud se společnost stará o tyto tři věci, vede se jí velmi dobře". "A jasně říkám, že nejsem komunista, jak někteří říkají. Papež se řídí evangeliem," zopakoval.

Převaha člověka nad technikou

František byl poté požádán o názor na technologický pokrok a jeho důsledky: "Vodítkem kulturního pokroku, jako je umělá inteligence, je," naznačil, "schopnost muže a ženy ji řídit, osvojit si ji a regulovat. Jinými slovy, muž a žena jsou pány Stvoření a v tom nesmí být pochyb. Vláda člověka nad vším. Seriózní vědecké změny jsou pokrokem, musíme tomu být otevřeni".

Světová bezpečnost

Když se papež vrátil k tématu války, apeloval na univerzální bezpečnost prostřednictvím dialogu: "Nelze mluvit o sociální bezpečnosti, pokud neexistuje univerzální bezpečnost nebo bezpečnost, která se univerzalizuje. Domnívám se, že dialog nemůže být pouze nacionalistický, ale univerzální, zvláště dnes, kdy existují všechny možnosti komunikace. Proto mluvím o univerzálním dialogu, univerzální harmonii, univerzálním setkání. Je jasné, že nepřítelem toho všeho je válka". Dodal, že "vykořisťování" a "ovládání území" stojí u zrodu válek "podněcovaných diktaturami".

V zájmu budování míru a společného dobra papež vyzval, aby si "lidé uvědomili svou vlastní identitu. Nemůžete vést dialog s druhým, pokud si nejste vědomi toho, odkud vycházíte. Když se setkají dvě vědomé identity, mohou vést dialog a podnikat kroky k dohodě, pokroku, kráčet společně".

Církev

Na otázky týkající se průběhu synody a toho, co církev v této době potřebuje, František odpověděl: "Od samého počátku II. vatikánského koncilu měl Jan XXIII. velmi jasné vnímání: církev se musela změnit. Pavel VI. si to myslel také a pokračoval v tomto směru, stejně jako papežové, kteří nastoupili po něm. Nejde jen o následování módních trendů, ale o změnu ve prospěch růstu a důstojnosti lidí. V tom spočívá pokrok teologie, morální teologie a všech církevních věd, včetně výkladu Písma, které postupovaly v souladu s cítěním církve. Vždy v souladu". 

Naděje

Rozhovor pokračoval osobními tématy, jako je jeho vztah k Bohu: "Hospodin je dobrý přítel, chová se ke mně dobře," řekl, a o schopnosti smát se: "Smysl pro humor dělá člověka člověkem," zatímco o důležitosti ctnosti naděje dodal: "Bez naděje nemůžeme žít. Pokud se zbavíme malých nadějí každého dne, ztratíme svou identitu. Neuvědomujeme si, že žijeme z naděje. A teologická naděje je velmi skromná, ale je to ta, která koření každodenní život".

Nakonec, pokud jde o apoštolské cesty, se svěřil, že by se rád vydal do Argentiny, a dodal: "Když už mluvíme o těch vzdálenějších, zbývá mi Papua-Nová Guinea".