Papežův dopis do Barcelony o Svatém Ignáci z Loyoly
Paolo Ondarza - Vatican News
"Skrze krize nám Bůh říká, že nejsme pány dějin, dokonce ani svých vlastních dějin, a i když můžeme svobodně reagovat na volání jeho milosti nebo ne, je to vždy jeho plán lásky, který řídí svět." Papež František to napsal v dopise adresovaném kardinálu Juanu José Omellovi, arcibiskupovi Barcelony a předsedovi Španělské biskupské konference, u příležitosti 500. výročí příchodu svatého Ignáce z Loyoly do tohoto katalánského města.
Zbaven všeho
14. listopadu 1522 opustil budoucí zakladatel Tovaryšstva Ježíšova, tehdy "chudý voják", svůj domov v Loyole a vydal se do Barcelony. Jeho cesta však zahrnovala dlouhou, téměř roční zastávku v Manrese, kdy se Ignác vzdal svého šlechtického oděvu a meče. "Náš hrdina," připomíná papež, "poté, co sloužil králi a svému přesvědčení až k prolití krve, byl zraněn na těle i na duchu, zbavil se všeho a rozhodl se následovat Krista v chudobě a pokoře".
Krize jako příležitost
"V této době je příznačné," píše papež, "že Bůh použil válku a mor, aby ho tam přivedl. Válka, která ho vyvedla z obléhání Pamplony a byla příčinou jeho obrácení, a mor, který mu zabránil dostat se do Barcelony a udržel ho v jeskyni v Manrese Je to pro nás velké poučení, protože před obrácením není nouze o války a pohromy. Můžeme je proto využít jako příležitost zvrátit dosavadní vývoj a investovat do toho, co je důležité."
Ze země do nebe
Proto se podle Františka krize stávají příležitostí k uznání Božího primátu: "Ignác byl poddajný tomuto volání, ale především si tuto milost nenechával pro sebe, ale od počátku ji vnímal jako dar pro druhé, jako způsob, metodu, která může druhým pomoci setkat se s Bohem, otevřít srdce a nechat se jím vyzvat. Od té doby se nám jeho duchovní cvičení, stejně jako jiné cesty k dokonalosti," uzavírá, "představují jako onen Jákobův žebřík, který vede ze země do nebe a který Ježíš slibuje těm, kdo ho upřímně hledají."
