Hledejte

Papež s účastníky generální kapituly Misionářů z Marianhnhill Papež s účastníky generální kapituly Misionářů z Marianhnhill 

Papež: Potřebujeme vodu Duchu svatého, aby změkčil tvrdou půdu našich srdcí

Papež František dnes přijal účastníky generální kapituly misionářů z Mariannhill. V promluvě k nim zdůraznil, že zásadním prvkem synodního procesu je rozvoj většího pocitu spoluzodpovědnosti laiků za život a budoucnost církve. Nicméně prvním hlasem, kterému máme během synodální cesty naslouchat, má být hlas Ducha svatého.

Jana Gruberová – Vatican News

Kongregaci misionářů z Mariannhill založil v roce 1882 trapistický řeholník a misionář Franz Pfanner (1825-1909). Tento rakouský kněz odjel v roce 1879 do Natalu v jižní Africe, aby se tam pokusil založit nový klášter. O tři roky později založil spolu s dalšími jedenatřiceti spolubratry klášter Mariannhill, jehož prvním opatem se stal v roce 1885. Ve stejném roce Pfanner založil také ženské řeholní společenství Misionářek drahé krve.

Jelikož bylo obtížné sladit misijní činnost s kontemplativním zaměřením trapistů, vznikalo napětí. V roce 1893 proto Pfanner rezignoval na úřad opata a až do své smrti 24. května 1909 žil jako poustevník v misijní farnosti Emaus. Klášter Mariannhill byl po smrti papeže Pia X. vyčleněn z řádu trapistů a povýšen na mateřinec misionářů z Mariannhill. Stal se centrem šíření katolické víry v Natalu a Zululandu a zároveň ústředním bodem rozvoje vzdělání a zdravotní péče v této oblasti.

Kongregace misionářů z Mariannhill (řádová zkratka CMM) dnes čítá asi 450 členů, kteří působí především v jižní Africe (Jihoafrická republika, Zimbabwe, Zambie, Mosambik). Pobočky jsou však také v Itálii, Švýcarsku, Nizozemsku, Španělsku a Německu, v Keni, Kolumbii, USA a Kanadě a také na Papui-Nové Guineji a v Rakousku. Probíhá proces blahořečení otce Pfannera, zakladatele této kongregace, jehož nástupce zvolila probíhající generální kapitula: dosavadního generálního představeného Thulaniho Viktora Mbuyisu vystřídal Němec Michael Maß.

Jak papež František poznamenal v úvodu svého pozdravu, kapitula se koná po oslavě prvních sta let existence kongregace a snaží se pokračovat v evangelizačním nadšení, které inspirovalo opata Franze Pfannera a jeho trapistické druhy k položení základů jejich osobitého apoštolátu, i uprostřed výzev současné doby. Papež poté poukázal na téma generální kapituly, které zní: „Solidarita: povolání k jednomu duchu a jednomu cíli“.

„Je obzvláště aktuální ve světle širší synodální cesty, kterou v posledních měsících vykonala všeobecná církev v rámci přípravy na shromáždění biskupské synody v příštím roce. Tato církevní cesta má za cíl podporovat společenství, účast a misijní nasazení všech pokřtěných prostřednictvím procesu duchovního rozlišování zaměřeného na setkání, naslouchání a reflexi, aby se dosáhlo stále větší otevřenosti vůči novosti Ducha a jeho podnětům. Zásadním prvkem synodního procesu je rozvoj většího pocitu spoluzodpovědnosti laiků za život a budoucnost církve“.

Zdůraznil Svatý otec a citoval výzvu apoštola Pavla, adresovanou křesťanskému společenství v Korintě, aby „stejně usuzovalo a stejně smýšlelo“ (1 Kor 1,10).

„Dějiny vaší kongregace ukazují, že hlásání evangelia bylo od samého počátku doprovázeno úsilím o podporu místních povolání, integrálního lidského rozvoje v místních komunitách a rozvoje ducha sdílené odpovědnosti za společné dobro. Když vytrvale usilujete o tuto jednotu a solidaritu ve službě evangeliu, povzbuzuji vás k neustálému pastoračnímu obrácení, které se může projevit ve všech dimenzích života a činnosti vaší kongregace, od kněžské a duchovní formace laiků až po konkrétní plánování apoštolských projektů. Jestliže synodalita, k níž je církev v naší době povolána, předpokládá společnou pouť a společné naslouchání, pak prvním hlasem, kterému máme naslouchat, má být hlas Ducha svatého“.

Připomenul papež František a zmínil se o obelisku na Svatopetrském náměstí, jehož vztyčení zapůsobilo na opata Pfannera.

„Navzdory obrovskému lidskému úsilí se obelisk podařilo zachránit před pádem až v poslední chvíli, kdy se na lana vylila voda. Dnes, stejně jako vždy, je zapotřebí vody Ducha svatého, nejen aby dílo našich rukou vzkvétalo, ale především aby změkčila tvrdou půdu našich srdcí“.

A právě s přáním této „vláčnosti“ v lásce, neslučitelné se zatvrzelostí srdce a jakoukoli uzavřeností, se papež František rozloučil s misionáři z Mariannhill. Z láskyplné blízkosti a jemného slova, které působí Duch pracující v srdci, totiž plyne ona krásná mírnost duchovně zralého člověka.

20. října 2022, 11:54