Papež: Reagujme činem na trpké volání Země

Gabriella Ceraso – Vatican News

Matka Země volá a s pohledem na budoucnost volají také všichni živí tvorové, chudí lidé, původní národy i naše děti: zhoršování životního prostředí a vykořisťování jsou výzvou, na kterou musíme reagovat. Je zapotřebí ekologické konverze jednotlivců a komunit: kdo může, ať jedná. Tuto pozornou analýzu a zároveň naléhavou výzvu mezinárodnímu společenství obsahuje papežovo poselství k 1. září, Světovému dni modliteb za péči o stvoření. Tento den zahajuje údobí, nazvané jako „Čas stvoření“, trvající až do svátku sv. Františka z Assisi (4. října): „Je to zvláštní čas pro všechny křesťany, aby se modlili a společně pečovali o náš společný domov“, píše papež. Původně byla tato iniciativa inspirována konstantinopolským ekumenickým patriarchátem a je, jak vysvětluje František, „příležitostí k 'ekologickému obrácení', k němuž nás vybídl sv. Jan Pavel II. v reakci na 'ekologickou katastrofu', kterou předpověděl sv. Pavel VI. již v roce 1970“. Letos papež v rámci Času stvoření prosí zejména o modlitby v souvislosti se dvěma důležitými summity o klimatu a biologické rozmanitosti. Nezastírá totiž, že je třeba, abychom jednali „rozhodně“.

Hlas stvoření: chválozpěv a také sbor trpkého volání

Tématem „Času stvoření“, které podnítilo papežovo poselství, je výzva: „Naslouchejte hlasu stvoření“. Tento hlas, podotýká František, však zní nelibě: „na jedné straně tichý chvalozpěv na Pána a Stvořitele, který si přál, abychom žili ve společenství ve „velké katedrále stvoření“; na druhé straně je to sborový „hořký výkřik, který si stěžuje na naše špatné lidské zacházení“. Jak vysvětluje dále, naše „matka, sestra Země volá a „prosí, abychom přestali se zneužíváním a ničením“; křičí tvorové, kteří ji obývají a hrozí jim vymření; je to výkřik chudých, kteří klimatickou krizí trpí nejvíce. Je to také volání „bratrů a sester původních národů“, kteří jsou napadáni a devastováni, a konečně je to volání našich dětí, které jsou ohroženy „krátkozrakým sobectvím“ a „s úzkostí žádají nás, dospělé“, abychom udělali vše, co je v našich silách, abychom „zabránili kolapsu ekosystémů nebo ho alespoň omezili“.

Pokání a ekologická konverze není libovolnou opcí

Když nasloucháme těmto trpkým hlasům, píše papež, musíme činit pokání a změnit škodlivé životní styly a systémy: „Stav degradace našeho společného domova“, zdůrazňuje, „je výzvou, která vyžaduje stejnou pozornost jako jiné“, jako například „vážné zdravotní krize a válečné konflikty“. Být strážcem Božího díla je podstatnou součástí „ctnostné existence“. Ekologická konverze, o níž František mluví, není jen individuální, ale též komunitní: je třeba „ducha maximální spolupráce“, počínaje společenstvím národů ve shromáždění OSN.

Výzvy k summitům COP 27 a COP 15

František proto očekává dvě důležitá mezinárodní setkání: summit COP 27, který se má konat v listopadu v Egyptě, a summit COP 15, který se uskuteční o měsíc později v Kanadě. První z nich se stále soustředí na cíl co nejrychleji snížit globální emise skleníkových plynů, s cílem omezit nárůst teploty na 1,5 °C, jak předpokládá Pařížská dohoda, k níž se připojil i Svatý stolec. Je to náročný cíl, při jehož dosažení papež vyzývá ke „klimatickým plánům“ nebo „zásadním příspěvkům na národní úrovni“. „Jde o to“, dodává, „abychom změnili vzorce spotřeby a výroby, stejně jako životní styl, a to směrem, který bude více respektovat stvoření a integrální lidský rozvoj všech lidí“. Základem všeho, upřesňuje papež, musí být „spojenectví mezi člověkem a životním prostředím“, které je pro nás věřící zrcadlem Boží stvořitelské lásky, a největší pozornost musí být věnována těm, kteří jsou klimatickými změnami postiženi nejvíce.

Zamezit kolapsu biologické rozmanitosti

Neméně důležitý bude summit v Kanadě, který se bude věnovat ochraně biologické rozmanitosti, a přijetí nové mnohostranné dohody, která má „zastavit ničení ekosystémů a vymírání druhů“, tedy další „kolaps“ sítě života. František apeluje: „Vyzýváme národy, aby se dohodly na čtyřech klíčových principech: vybudovat jasný etický základ pro transformaci, kterou potřebujeme k záchraně biologické rozmanitosti; bojovat proti ztrátě biologické rozmanitosti; podporovat zachování biologické rozmanitosti i její obnovu a uspokojovat potřeby lidí udržitelným způsobem; podporovat globální solidaritu s ohledem na skutečnost, že biologická rozmanitost je globálním společným dobrem, které vyžaduje společný závazek; a postavit do středu zájmu lidi ve zranitelných situacích, včetně těch, kteří jsou ztrátou biologické rozmanitosti nejvíce postiženi, jako jsou původní obyvatelé, staří a mladí lidé“.

Nejen to, papež vzhledem k blížící se 27. i 15. konferenci smluvních stran (COP) vyzývá bohatší státy, aby podnikly „ambicióznější kroky“, protože čím větší je jejich odpovědnost za znečištění v posledních dvou stoletích, tím větší je jejich nezpochybnitelný „ekologický dluh“. To znamená jak opatření na vnitrostátní úrovni, tak plnění slibů finanční podpory v oblasti klimatu a přijetí nových forem podpory, včetně podpory zachování biologické rozmanitosti. Nejchudší země nesou významnou, ale „diverzifikovanou“ odpovědnost, připomíná papež a dodává: „Zpoždění ostatních nemůže nikdy ospravedlnit vlastní nečinnost.“

Každý musí rozhodně jednat

„Je třeba jednat, a to rozhodně a všichni bez výjimky, neboť se dostáváme do zlomového bodu“. Františkova závěrečná slova, která jsou ozvěnou encykliky Laudato si', jsou modlitbou za nadcházející „Čas stvoření“: „Modleme se, aby summity COP 27 a COP 15 sjednotily lidskou rodinu k rozhodnému řešení dvojí krize, a to klimatické a krize snižování biologické rozmanitosti“. František pak spolu se sv. Pavlem vybízí: „Plačme spolu s trpkým nářkem stvoření, naslouchejme mu a odpovídejme skutky, abychom se my i budoucí generace mohli stále radovat z něžné písně života a naděje stvoření.“