Svatý Pavel na Maltě: Stopy jeho cesty jsou stále živé
Tiziana Campisi – Vatican News
"Jakmile jsme byli v bezpečí, dozvěděli jsme se, že ostrov se jmenuje Malta": takto Lukáš ve 28. kapitole Skutků apoštolů líčí ztroskotání lodi, na které Pavel cestoval do Říma. V Římě měl být souzen, protože ho Židé obvinili, že kázal proti Zákonu. Apoštol národů přistál kolem roku 60 n. l. v místě, které je dnes známé jako záliv svatého Pavla. Ke ztroskotání lodi údajně došlo před skalami Ostrovů svatého Pavla, nedalekými malými ostrůvky. Na největším z nich, Selmunettu, "ostrůvku ztroskotání", byla postavena socha apoštola a oltář, kde se slouží mše. V zátoce se podle tradice nachází pramen (Ghajn Razul), který uhasil Pavlovu žízeň, jakmile přistál na pláži. "Domorodci se k nám chovali se vzácnou lidskostí; přivítali nás u velkého ohně, který zapálili, protože pršelo a byla zima," píše Lukáš, který také vypráví o tom, jak si Malťané Pavla brzy vážili. Stalo se totiž, že když apoštol sbíral větve na oheň, uštkla ho zmije, ale nic se mu nestalo. Obyvatelé ostrova byli překvapeni a považovali ho za velmi výjimečnou osobu.
Místa svatého Pavla
Pavla v Medíně připomíná místo, kde byl Pavel údajně přijat s veškerou lidskou péčí místodržitelem Publiem a Malťany, zatímco malý kostel v archeologickém nalezišti svatého Pavla Milqi prý stál na místě místodržitelské vily, kde byl apoštol původně ubytován. Z Lukášova vyprávění lze usuzovat, že Pavel se poté přestěhoval do dnešního Rabatu, hlavního města ostrova. Ve městě se nachází místo, které je velmi uctíváno a kde Pavel údajně žil během tří měsíců, které strávil na ostrově spolu se svými společníky Lukášem, Aristarchem, Trofimem a dalšími: je to jeskyně přeměněná na kapli, tzv. Jeskyně svatého Pavla. Po apoštolovi je pojmenován také nedaleko postavený kostel, dnes bazilika minor, a katakomby, které uchovávají různé křesťanské památky. Právě pohostinnost Malťanů umožnila Pavlovi evangelizovat ostrov a jeho ztroskotání představuje počátek křesťanství na Maltě, která ho 10. února oslavuje titulem Svatý Pavel trosečník.
Domov apoštola
O Pavlově pobytu v Rabatu byly vysloveny různé hypotézy. Podle té nejvíce uznávané se jednalo o vězení, kde byl apoštol zadržován, zatímco si však užíval svobody kázat, poučovat, křtít a uzdravovat ostrovany. Skutky apoštolů uvádějí i epizodu, která o tom svědčí: "Publiův otec ležel s horečkou a úplavicí. Pavel přišel k němu, pomodlil se, vložil na něj ruce a uzdravil ho. A potom začali přicházet i jiní nemocní z ostrova a Pavel je uzdravoval." Říká se také, že po této události se místodržící Publius obrátil a stal se prvním maltským biskupem. Jeskyně sv. Pavla se v průběhu staletí stala poutním místem, místem bohoslužeb a modliteb a její přírodní elementy jsou považovány za zázračné. Pamětní deska z roku 1743 dokládá, že navzdory značnému množství odstraňované zeminy a kamení zůstalo místo stále stejné. V 18. století byla na památku pobytu svatého Pavla na ostrově v jeskyni umístěna bílá mramorová socha apoštola, který zde kázal. Dnes se k jeskyni z kostela schází po schodech a stále si zachovává skalní stěny, které se střídají s barokními architektonickými prvky. Grottu navštívil 27. května 1990 Jan Pavel II. a 17. dubna 2010 Benedikt XVI. u příležitosti 1950. výročí ztroskotání lodi svatého Pavla. František se tam zítra ráno zastaví v modlitbě a zapálí votivní lampu.
(vac)
