Papež k původním kanadským národům: Na shledanou ve vaší rodné zemi!
Jana Gruberová - Vatican News
Po chvíli modlitby, která zahájila dnešní polední audienci, papež František zdůraznil, že ho zaujala moudrost původních kanadských národů, která žádá, aby se o jakékoli činnosti uvažovalo v perspektivě sedmi generací, protože „spojení mezi staršími a mladšími je nepostradatelné, je třeba ho pěstovat a chránit, neboť umožňuje, aby se nevytratila paměť a identita. Pokud se paměť a identita chrání, zlepšuje se lidstvo“.
Papeže Františka dále oslovilo, že se původní národy Kanady považují za větve stromu, který má hluboké kořeny a jehož plodem je „péče o půdu, chápané nikoli jako zboží určené k vykořisťování, ale jako dar z nebe, který uchovává památku předků, kteří v něm odpočívají, a je životně důležitým prostorem, v němž lze uchopit vztahy s živými druhy a se společným domovem, který obýváme“. To vše tyto národy vede k hledání vnitřní i vnější autonomie, k pěstování lásky k rodině, podotkl František. Avšak tento strom, nesoucí ovoce, „utrpěl tragédii, byl vytržen z kořenů a řetězec, předávající vědomosti, byl přerušen kolonizací, která původní národy bez respektu vytrhla z jejich životního prostředí a snažila se je přizpůsobit jiné identitě“, pokračoval.
„Tak byla zraněna vaše kultura a vaše identita, mnoho rodin bylo rozděleno“ a děti se staly oběťmi myšlenky, že „pokrok se uskutečňuje prostřednictvím ideologické kolonizace“, vyzdvihl papež a podotkl, že něco takového se bohužel děje i dnes na různých úrovních: „Kolik je na světě politických a ekonomických kolonizací, které se řídí touhou po zisku, bez ohledu na historii a tradici. Tato koloniální mentalita je bohužel stále rozšířená“.
Papež František připomněl, že během setkání s původními národy mohl „na vlastní kůži zažít jejich strádání a utrpení, diskriminační zacházení a různé formy zneužívání, kterým byly vystaveny, zejména v internátních školách“, a vyznal, že jej mrazí při myšlence na „přetnutí kořenů se všemi osobními a společenskými důsledky, které z toho vyplývaly a staly se mezigeneračními traumaty“. Tyto situace v papeži vzbuzují „rozhořčení a stud“. Rozhořčení plyne z nespravedlivé akceptace zla, neboť „bez odhodlání poučit se z chyb se problémy neřeší a vracejí se, jak to vidíme v těchto dnech v souvislosti s válkou“. A dále František prožívá stud nad tím, „jakou roli sehráli různí katolíci, zejména ti, kteří jsou zodpovědní za výchovu, ve všem, co původním obyvatelům Kanady ublížilo, ve zneužívání a nedostatku úcty k jejich identitě, kultuře a duchovním hodnotám. To vše je v rozporu s Ježíšovým evangeliem“, zdůraznil.
Papež František tudíž požádal Boha o „odpuštění za zavrženíhodné chování těchto členů katolické církve“. Jak řekl, velice ho rmoutí, a proto se připojuje k omluvě kanadských biskupů. Je zřejmé, vyzdvihl, že „nelze předávat obsah víry způsobem, který je v rozporu s vírou samotnou. Je hrozné, když někdo ve jménu víry vydává svědectví, jež protiřečí evangeliu“. Papež nicméně připomenul také věřící, kteří „ve jménu víry a s úctou obohatili evangeliem dějiny původních kanadských národů“. „Mám radost, když pomyslím na úctu, která se mezi vámi rozšířila ke svaté Anně“, přiznal a doplnil: „Letos bych chtěl být během těchto dnů s vámi“.
V závěru papež poděkoval kanadským biskupům za jejich angažovanost a zdůraznil, že „účinné uzdravení vyžaduje konkrétní kroky“, ke kterým povzbudil celou kanadskou církev. „Chtěl bych vám říci, že církev je na vaší straně a chce s vámi i nadále kráčet, dialog je klíčem ke sdílení a kanadští biskupové se vydali touto cestou“, loučil se dnes papež František se zástupci původních obyvatel Kanady.