Hledejte

Arcibiskup Charles Scicluna s papežem Františkem Arcibiskup Charles Scicluna s papežem Františkem  

Arcibiskup Scicluna: Dejme dozrát ovoci papežské cesty

Vstřícnost, evangelizace, radost, lidskost – tato klíčová slova vystihují papežův dvoudenní pobyt na ostrovech Malta a Gozo. „Jeho přítomnost nás obohatila, byla milostí Ducha“, potvrzuje maltský metropolita.

Michele Raviart – Vatican News

Papežova slova, gesta a setkání s obyvateli Malty a Goza zanechaly hlubokou stopu a silný pocit „uzdravení“, bilancuje arcibiskup Charles Jude Scicluna.

„Mohu tlumočit pocity lidí, které hovoří o silném doteku milosti a velké odpovědnosti, plynoucí z papežových slov, gest, srdečného a vřelého vystupování. Ihned na začátku jsem papeže požádal o fyzické i duchovní uzdravení nás všech, protože mne k tomu podnítily četné prosby a modlitby věřících. Musím říci, že v papežově objetí s lidmi se pak nesl tento mocný smiřující cit, možná byl sotva postřehnutelný, ale zajisté byl přítomný díky síle Ducha. Na ulicích Malty a Goza vládla taková radost – mezi starými, nemocnými, mladými lidmi i dětmi – jakou dává jedině Duch.“


Hovořil jste o důležitosti uzdravení úzce provázaného se vstřícností. Jak popisují Skutky apoštolů, sv. Pavel po přijetí na Maltě uzdravuje. Je možné skutečně hovořit o cestě prodchnuté přijetím?

„Papeže jsme především přijali s nebývalou lidskou vřelostí, která odpovídá duchovní vřelosti vůči tomuto tak velkému pastýři, jakým je papež František. Přijetí, jak papež zdůraznil rovněž při nedělní homilii, něco stojí, znamená závazek a odpovědnost. Této výzvy se jako křesťané musíme zhostit svým životem. Nyní se připravujeme na Velikonoce a zkušenost, společně prožitá s papežem na maltské půdě, v jádru Středomoří, nás zavazuje k tomu, abychom v Duchu dali dozrát ovoci, jímž bude radost ze Zmrtvýchvstalého, o kterou nás nikdo nemůže připravit.“

Radost z evangelizace byla tématem mnoha okamžiků apoštolské cesty. Papež v národní svatyni v Gozu zopakoval, že návrat ke kořenům křesťanství neznamená uvíznout v minulém.

„Ano, opakoval jako refrén, že hlásání evangelia je radostí církve. Svým spolubratrům biskupům jsem řekl, že to bude náš budoucí pastorační plán: hlásat radostnou zvěst a dosvědčovat ji vnitřním pokojem, který neprchá před křížem, ale snáší ho, nese životní břemena klidně a také radostně.“

Papež zároveň věnoval pozornost dění ve světě – mluvil o ztroskotání migrantského člunu poblíž Libye a o válce na Ukrajině. Jakou důležitost mají tato slova?

„Užil výstižná slova, která zasahují nejen do svědomí maltské společnosti, ale povolávají k utváření civilizace lidskosti také další země hraničící se Středomořím a vůbec evropské státy. Papež jasně řekl, že pokud dopustíme, aby se naši bratři a sestry stali oběťmi ztroskotání, sami budeme trosečníky ve své vlastní civilizaci, neboť budeme postrádat své lidství.“

(jag)

5. dubna 2022, 15:14