Papežova cesta na Kypr po stopách apoštola Barnabáše
Christine Seuss - Vatican News
Na Kypru je církev považována za "apoštolskou církev", protože křesťanská víra na Kypru sahá až ke dvěma apoštolům Pavlovi a Barbabášovi. Posléze se na Kypr dostal i evangelista Marek, Barnabášův příbuzný. Pavel dorazil na ostrov v roce 46 v doprovodu Barnabáše, rodáka z Kypru, který je považován za Pavlova učitele a patrona. Sám Pavel se o něm několikrát zmiňuje ve svých listech (srov. 1 Korintským, Galatským).
Barnabáš nepatřil do úzkého kruhu 12 apoštolů, ale byl horlivým misionářem, v katolické i pravoslavné církvi je považován za svatého a má titul apoštola. Mimo jiné prý misijně působil v italském Miláně, kde se jeho společník stal prvním biskupem. Účastnil se také apoštolského sněmu (srov. Skutky apoštolů). Spolu s Pavlem byl vyslán k založení prvních církví v Antiochii, pro které byl důležitým orientačním bodem.
Po mnoha úspěšných misiích v Pavlově doprovodu a později spolu s Markem byl Barnabáš podle tradice ukamenován rozzuřenými Židy kolem roku 57 n. l. (jiné prameny hovoří o roce 61 n. l.) ve svém rodném městě Salaminis na východním Kypru, kde byl prvním biskupem. Údajně držel v rukou opis Markova evangelia. Asi dva kilometry západně od města se nachází klášter svatého Barnabáše a pohřebiště, kde je údajně mučedník pohřben. Je uctíván jako kyperský národní světec.
Pravoslavná církev je důležitým politickým hráčem
V současnosti je asi 80 % obyvatel Kypru křesťanského vyznání, z nichž převážná část je pravoslavná. V severní části ostrova, která byla obsazena Tureckem, nyní žijí převážně muslimové. Kyperská (pravoslavná) církev získala autonomii na základě svého apoštolského původu, takže je jednou ze čtrnácti autokefálních pravoslavných církví. V průběhu staletí si vždy dokázala udržet svou nezávislost, což z ní učinilo důležitého politického hráče na ostrově. Vždy hrála aktivní roli v úsilí o nezávislost pod různými okupanty (naposledy pod Velkou Británií) - až do doby, kdy pravoslavný arcibiskup Makarios III. (1950-1977) byl zvolen velkou většinou hlasů prvním kyperským prezidentem po získání nezávislosti v roce 1959 na základě Kyperské dohody (kterou sám podepsal jako zástupce řeckého etnika).
Muž, který zanechal stopu
Duchovní, který byl považován za výborně vzdělaného a brilantního stratéga, byl ve svých pouhých 37 letech zvolen nejmladším arcibiskupem v dějinách Kypru a osobně se podílel na založení tajné organizace, jejímž cílem byla enosis, tedy politické připojení ostrova k Řecku. Nakonec však Kypr po mezinárodním zprostředkování získal úplnou nezávislost jako republika, zatímco následná okupace severní části Tureckem, která trvá dodnes, je další kapitolou v bouřlivé historii Kypru. Na mezinárodním letišti v Nikósii stojí socha připomínající arcibiskupa a prezidenta, který zemřel v roce 1977 a který vždy bojoval za nezávislost své vlasti.
Kyperskou pravoslavnou církev dnes vede arcibiskup Chrysostomos II., který přijal i papeže Benedikta XVI. během jeho návštěvy ostrova v roce 2010. Vztahy mezi katolickou a pravoslavnou církví jsou dodnes mimořádně dobré. Papež František se 3. prosince setká se Svatým synodem kyperské církve v nově dokončené pravoslavné katedrále v Nikósii.
(vac)
