Papež připomenul nového blahoslaveného, františkána Mamerta Esquiú
Hostil ji kostel sv. Josefa v městě Piedra Blanca, kde se před 195 lety narodil nový blahoslavený, Mamerto Esquiú (1826-1883), a předsedal jí papežský legát, argentinský kardinál Luis Héctor Villalba.
„Včera byl v argentinské provincii Catamarca blahořečen Mamerto Esquiú, františkán a biskup z Córdoby. Konečně argentinský blahoslavený! Byl horlivým hlasatelem Božího slova pro budování církevního i občanského společenství. Kéž nám jeho příklad pomáhá vždy spojovat modlitbu a apoštolát a sloužit míru a bratrství. Zatleskejme novému blahoslavenému!“
Vyzval Svatý otec.
Bl. Mamerto Esquiú se narodil 11. května 1826 a 14. července 1842 složil řeholní sliby ve františkánské provincii Nanebevzetí Panny Marie v Rio de la Plata. O šest let později byl vysvěcen na kněze a od roku 1850 začal vyučovat v semináři v Catamarce, kde působil také jako spirituál. V letech 1855-1862 zastával funkci poslance a člena vládní rady v Catamarce, kde byl ceněn pro svou zbožnost a morální bezúhonnost. V roce 1862 odjel jako misionář do Bolívie a v roce 1864 byl jmenován učitelem v semináři v Sucre. Papež Lev XIII. ho jmenoval biskupem v argentinské Córdobě. Biskupské svěcení přijal 12. prosince 1880. Ve své diecézi vynikal intenzivním životem modlitby, duchovní a materiální pomocí chudým, pastorační horlivostí a láskou, výchovou seminaristů, zakládáním bratrstev a sdružení věřících, kázáním lidu a kurzy duchovních cvičení. Mamerto Esquiú zemřel 10. ledna 1883 v argentinském Posta del Suncho. Dekret o hrdinském stupni jeho ctností byl vyhlášen 16. prosince 2006 a loni papež František potvrdil vědecky nevysvětlitelné uzdravení dívky, trpící nevyléčitelným zánětěm kostní dřeně (osteomyelitidou), jako zázrak vedoucí k beatifikaci.
V rozhovoru pro španělskojazyčnou redakci Vatican News P. Pablo Reartes, badatel nad životem P. Mamerta Esquiúa, zdůrazňuje, že nový blahoslavený zastával nespočet úřadů, a to jak církevních, tak civilních: byl novinářem, učitelem, poslancem provincie Catamarca, zákonodárcem a také napsal pět vlasteneckých kázání v různých těžkých okamžicích dějin Argentinské republiky. Nejdůležitější však podle něj byl jeho duchovní život po vzoru svatého Františka z Assisi. Pastorační odkaz tohoto františkánského řeholníka stále žije v srdci argentinské církve, která na něj vzpomíná jako na biskupa blízkého lidu, který ho měl velmi rád a který mu je stále oddaný.
(jag)
