Hledejte

Vatican News
Papež František a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová při setkání s představiteli občanské společnosti, Bratislava, zahrada prezidentského paláce, Papež František a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová při setkání s představiteli občanské společnosti, Bratislava, zahrada prezidentského paláce, 

Papež k politikům: Chléb spravedlnosti a sůl vzájemnosti

Prosazování zákonnosti, boj s korupcí a křesťanská vize života, jehož chlebem je spravedlnost a solí vzájemnost, stály v centru promluvy papeže Františka k občanským představitelům, diplomatickému sboru a světu kultury. Setkání proběhlo v zahradách prezidentského paláce v Bratislavě. Slovenská prezidentka v uvítacím projevu označila Františka za nositele potřebné inspirace pro lidstvo.

Vítáme vás nejen jako představitele jedné z největších duchovních rodin této planety a jejích hodnot, ale také a především jako nositele velmi potřebné inspirace pro budoucnost lidstva, řekla ve svém uvítacím projevu Zuzana Čaputová při setkání v zahradě prezidentského paláce, kde papeže Františka očekávalo na 250 reprezentantů světa politiky i kultury. Myslím na vaše slova, že tato doba není pouze epochou změn, ale změnou epochy. Slovenská prezidentka připomněla, že rovněž Slovensko od pádu komunismu prochází velkými změnami. „Československo se pokojným způsobem rozdělilo na dva státy, ve kterých žijí dva bratrské národy – Slováci a Češi ve vzájemném respektu a spolupráci.“ Za cestu ke zvládnutí současných krizí označila právě vědomí jednoty, spolupráci a odvahu k lidskosti.

Výklad symbolů chleba a soli byl v centru papežovy promluvy k představitelům občanské společnosti. O Slovensku hovořil Petrův nástupce jako o zemi středu, přes níž prošly dlouhé dějiny a která se dokázala „po nemalém množství zkoušek mírumilovným způsobem integrovat a odlišit.“ Zazněla rovněž připomínka, že k nekonfliktnímu zrodu dvou nezávislých zemí před 28 lety došlo „bezprostředně po kanonizaci svaté Anežky“.

Z historických kapitol připomněl papež inspiraci životem sv. Cyrila a Metoděje, hlásajících evangelium v době, kdy byli křesťané jednotní. “Pevnost jejich víry se projevovala ve spontánní otevřenosti. Je to dědictví, jehož plody jste povoláni sbírat, abyste byli i v tomto čase znamením jednoty.“ František dále vyzdvihl dva rysy slovenského národa „sympatickou autenticitu“ a „pohostinnost“, jejímž výrazem je ve slovanských zemích tradičně chléb a sůl. Chléb, o němž hovoří evangelium, nevybízí k hromadění, ale často je lámán, aby ho bylo dostatek pro všechny, pokračoval papež:

„Nalámaný a rovným dílem rozdělený chléb připomíná význam spravedlnosti, poskytující každému příležitost k realizaci. Je důležité zasadit se o budování takové budoucnosti, v níž jsou zákony rovně aplikovány na každého, na základě spravedlnosti, která nikdy není na prodej. Aby se spravedlnost nestala abstraktní ideou, ale byla konkrétní jako chléb, je třeba vést důrazný boj proti korupci a především podporovat a prosazovat zákonnost.“

Papež dále zdůraznil, že není lidské důstojnosti bez práce. Ve spravedlivé a bratrské společnosti má každý právo vydělat si na každodenní chléb, „aby nikdo nebyl marginalizován a nucen opustit rodinu a rodnou zemi, aby hledal lepší příležitosti“. 

Symbol soli spojil papež s duchem nezištnosti a solidarity, který dává chuť životu. 

„Příliš mnoho je v Evropě těch, kdo se vlečou unavení a frustrovaní, stresovaní z frenetických rytmů a nenacházejí odkud by načerpali motivaci a naději. Přísada, která jim chybí, je starost o druhé. Cítit se za někoho odpovědný dává životu chuť a umožňuje  objevit, že to, co dáváme, je ve skutečnosti darem pro nás samé. Kromě toho, že dávala chuť, sloužila sůl v Ježíšových časech ke konzervování jídla, chránila ho před zkažením. Přeji vám, abyste nikdy nedopustili, aby se voňavé příchutě vašich nejlepších tradic pokazily povrchností konzumu, materiálního zisku anebo ideologickou kolonizací.“

Papež připomněl, že v nedávných dobách na Slovensku bránil svobodě jediný způsob myšlení a dodal, že dnes také dnes se prosazuje jiné uniformní myšlení spojující pokrok se ziskem a práva pouze s potřebami jednotlivce. Solí víry není vedení kulturních válek, ale nenásilné a trpělivé rozsévání Božího království, především svědectvím lásky – konstatoval František. A jako na vzor odkázal Slováky k Cyrilu a Metodějovi, kteří bez nucení a nátlaku zúrodnili evangelium kulturou. Tito dva bratři nechtěli opakovat minulost, ale otevírali se novému, aniž by zavrhovali své kořeny:

„Kolik slavných osobností bylo zavřeno ve vězení, ale uvnitř zůstali svobodní, čímž ukázali zářivý příklad odvahy, důslednost a vzdoru vůči nespravedlnosti! Ale především odpuštění. Toto je sůl vaší země,“ kladl papež na srdce představitelům občanské společnosti.

(job)

13. září 2021, 13:04