Papež pozdravil bratislavské fórum GLOBSEC
Jak je častým Františkovým zvykem, v němž se nezapře jezuitská formace, předložil účastníkům fóra body k zamyšlení nadepsané třemi slovesy: vidět, posoudit a jednat.
Na prvním místě tedy vybídl k rozlišení systémových problémů a chyb, nedostatečné odpovědnosti vůči Stvořiteli, bližnímu a stvoření, ještě před příchodem pandemie
„Vidím tedy svět, který byl klamán iluzorním pocitem bezpečí založeným na touze po zisku. Vidím model ekonomického a společenského života, který se vyznačuje velkou nerovností a sobectvím, v němž nepatrná menšina světové populace vlastní většinu statků a často neváhá vykořisťovat lidi a zdroje. Vidím životní styl, který se dostatečně nestará o životní prostředí. Zvykli jsme si neomezeně spotřebovávat a ničit to, co patří všem a o co bychom měli pečovat s úctou, čímž vzniká "ekologický dluh", který ponesou především chudí a budoucí generace.”
Dalším krokem je podle papeže posouzení toho, co jsme uviděli, totiž krize, která otevírá možnosti. Čas zkoušky se změnil v čas volb
“Hodnocení toho, co jsme viděli a zažili, nás povzbuzuje ke zlepšení. Využijme tento čas k tomu, abychom učinili kroky vpřed. Krize, která všechny zasáhla, nám připomíná, že nikdo se nezachrání sám. Krize otevírá cestu k budoucnosti, která uznává skutečnou rovnost každé lidské bytosti: ne abstraktní rovnost, ale konkrétní rovnost, která lidem a národům nabízí skutečné a spravedlivé příležitosti k rozvoji.”
Konstatování a zhodnocení krize se však stane pouze marněním příležitosti, pokud nebude následovat čin, pokračuje papež František. A vrací se k leitmotivu všech posledních pontifikátů, když vybízí k tomu, aby nové rozvojové vzorce kladly do centra "každého člověka a celého člověka"
“Každá činnost potřebuje vizi, vizi, která je komplexní a nadějná: vizi podobnou vizi biblického proroka Izaiáše, který viděl meče proměněné v pluhy a kopí v srpy (srov. Iz 2,4). Jednat ve prospěch rozvoje všech znamená konat dílo obrácení. A především rozhodnutí, která mění smrt v život, zbraně v pokrm.”
V závěru papež obrací pozornost také k ekologické konverzi, totiž k vizi, v níž celé stvoření vnímáme jako společný domov. A povzbuzuje účsatníky bratislavského fóra GLOBSEC k práci na rozvojovém vzorci založeném na mírovém soužití mezi národy a harmonii se stvořením.
(job)
