Hledejte

Vatican News
Zničený kříž po atentátu v katedrále v Managuy (3. března 2020) © Kirche in Not Zničený kříž po atentátu v katedrále v Managuy (3. března 2020) © Kirche in Not 

Radikální vzrůst pronásledování křesťanů

Ve světě dochází k prudkému nárůstu pronásledování křesťanů. Vyplývá to z dnes představeného raportu vatikánské nadace Pomoc trpící církvi (Kirche in Not). Během dvouleté kadence, které se zpráva týká, se zvýšil počet zemí, v nichž křesťané trpí pronásledováním nebo diskriminací kvůli své víře, ze 38 na 62.

Jak vysvětluje v rozhovoru s Vatikánským rozhlasem ředitel italské sekce této nadace, geografické rozšíření suovisí zejména s expanzí džihádismu v Africe. „Množí se teroristické a džihádistické organizace. Není to už jenom Islámský stát nebo Al Kajda, Boko Haram, Aš Šabáb. Vzniklo nejméně dvacet dalších islamistických organizací. Jsou mezi sebou volně spojené, ale cíl mají společný: vytvořit velký transkontinentální kalifát, který se bude rozprostírat od Mali v Subsaharské Africe po Mozambik až po Komory v Indickém oceánu a Filipíny.“

Alessandro Monteduro nicméně upozorňuje, že pronásledování křesťanů se neomezuje pouze na území, která jsou doménou islamistů:

„Na seznamu zemí pronásledujících křesťanů jsou na prvním a druhém místě nadále státy, kde jsou křesťané utlačováni autoritativními režimy, a tedy Severní Korea a Čína. V těchto zemích se nezpochybňuje pouze náboženská svoboda, ale dochází k porušování všech lidských práv. Severní Korea je zemí, která křesťany vyhlazuje. Další příčinou sílícího pronásledování křesťanů je etnicko-náboženský nacionalismus. Zejména v asijských zemích s hinduistickou a buddhistickou většinou jsou utlačovány všechny náboženské menšiny ve jménu etnické či náboženské nadřazenosti. Mají totiž zato, že příslušníci menšin nejsou obyvateli první kategorie, ale jednotlivci, kteří ohrožují národní jednotu.”

Podle ředitele francouzské sekce papežské nadace Pomoc trpící církvi si zlváštní pozornost zaslouží vývoj situace v Číně, kde se začínají uplatňovat nové formy útlaku. Hovoří Benoît de Blanpré:

„V Číně došlo v posledních letech ke značnému rozvoji techniky masové kontroly, využívající umělou inteligenci. Hovoří se o tom, že v této chvíli je nainstalováno 626 milionů kamer, které jsou spojeny se systémem rozpoznávání tváří. Na jejich základě funguje takzvaný systém sociálního kreditu, který každému občanovi přidává nebo odebírá body na základě jeho chování, do kterého je zahrnuto také praktikování náboženství. Tato situace nás velmi znepokojuje.”

(job)

20. dubna 2021, 14:34