Papež v Iráku: Den druhý
Návštěva u velkoajatolláha Alího Sistáního
Druhý den apoštolské cesty zahájil papež František v iráckém Nadžafu, posvátném šíitském městě, které leží zhruba 160 km jižně od Bagdádu. Tamní Alího mešita se zlatou kupolí a bohatě zdobenými interiéry každoročně bývá cílem nejméně patnácti milionů věřících, kteří sem přicházejí uctít hrob Alího ibn Abí Táliba, který byl bratrancem a zároveň zetěm Mohamedovým. Šíité jej uznávají za svého prvního imáma, v jehož učení pokračují dnešní nadžafské náboženské školy a mešity, takže toto město je spolu s íránským Kommem považováno za centrum šíitské vzdělanosti. Za jeho hradbami se rozprostírá snad největší hřbitov na světě, protože šíité věří, že pochování v posvátném Nadžafu jim zajistí vstup do ráje.
Papež František zde vykonal soukromou zdvořilostní návštěvu u velkoajatolláha Alího Sistáního, který je od roku 1992 nejvyšší náboženskou autoritou iráckých šíitů. Ačkoli se kvůli vysokému věku (nar. 1930) téměř neukazuje na veřejnosti, jeho kázání má velikou váhu a díky nevměšování do politických záležitostí je považován za zprostředkovatele mezi různými politickými proudy. V roce 2014 vyzval Iráčany, aby se spojili v boji proti samozvanému Islámskému státu, a před dvěma lety naléhal na klid a nenásilí během protivládních manifestací.
Jak sdělil vatikánský tiskový mluvčí, setkání Svatého otce s velkoajatolláhem Alím Sistáním trvalo zhruba 45 minut. Papež při něm „poukázal na důležitost spolupráce a přátelství mezi náboženskými komunitami v Iráku, aby tak za vzájemného respektu a dialogu přispívaly k dobru této země, okolního regionu i celého lidstva. Setkání se pro papeže stalo příležitostí k tomu, aby velkoajatolláhu Al-Sistánímu poděkoval za to, že za panujícího násilí a velkých obtíží posledních let spolu se šíitským společenstvím pozvedl hlas na obranu nejslabších a pronásledovaných, na potvrzení posvátnosti lidského života a důležitosti jednoty iráckého národa. Při loučení s velkoajatolláhem Svatý otec ubezpečil o své modlitbě k Bohu, Stvořiteli všech, za mírovou a bratrskou budoucnost pro milovanou iráckou zemi, za Blízký východ a celý svět.“
Podle tiskového prohlášení nadžafské strany hovořil velkoajatolláh Sistání s papežem Františkem o nespravedlnosti, útisku, chudobě, náboženském a intelektuálním pronásledování, potlačování základních svobod a absenci sociální spravedlnosti, zejména během válek a násilných činů v blízkovýchodním regionu. Zmínil se rovněž o důsledcích ekonomické blokády a okupaci palestinských území. Zdůraznil, že náboženští a duchovní představitelé by měli brzdit takovéto tragédie a vyzval mezinárodní společenství k upřednostňování rozumu a moudrosti před jazykem války a vlastních zájmů. Vyslovil se pro respekt mezi stoupenci různých náboženství a intelektuálních směrů a potvrdil zájem o irácké křesťany, kteří mají právo na život v míru, bezpečí a plné úctě k základním právům. A konečně poděkoval papeži Františkovi, že kvůli návštěvě Nadžafu vážil dlouhou cestu.