Hledejte

Vatican News
Dnešní promluva papeže Františka Dnešní promluva papeže Františka  (Vatican Media)

Papež: nechte se proměnit pouští

Papežova promluva před modlitbou Anděl Páně

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Tuto středu jsme začali naši cestu postní dobou obřadem přijetí Popelce.

Dnes, na první neděli postní, nám Liturgická čtení ukazují cestu, jak prožít plodně těch čtyřicet dní, které nás vedou ke slavení Velikonoc. Jak říká svým strohým stylem evangelista Marek, než Ježíš začal veřejně kázat, odešel na 40 dní do pouště, kde ho pokoušel satan (srv. Mk 1,12-15). Evangelista říká, že Ježíše “Duch - Duch svatý - vyvedl na poušť” (v. 12). Duch svatý, který na něj sestoupil po křtu, který obdržel od Jana Křtitele v řece Jordánu, ten samý Duch ho nyní nutí, aby odešel do pouště a konfrontoval se s pokušitelem. Ježíšova existence je celá pod znamením Ducha svatého, který ho rozněcuje, inspiruje a vede.

Zamysleme se nad pouští. Zastavme se na chvíli u tohoto prostředí. Je přírodní i symbolické, tak důležité pro Bibli. Poušť je místo, kde Bůh mluví k srdci člověka a kde se rodí odpověď modlitby. Tedy poušť samoty, srdce, které na ničem nelpí. V takové samotě se otevírá Slovo Boží. Je to ale také místo zkoušky a pokoušení, kde pokušitel, který využívá lidských potřeb a křehkosti, přichází se svojí lží jako alternativou vůči hlasu Božímu. Ukazuje alternativní cestu, cestu mámení. Během těch čtyřiceti dní, které prožil Ježíš na poušti, vlastně začíná souboj mezi Ježíšem a ďáblem, jenž se uzavře až utrpením a křížem. Celé působení Krista je zápasem proti zlu v jeho různých projevech. Uzdravení nemocných a posedlých, odpouštění hříchů. Je to zápas. Po první fázi, ve které se Ježíš ukáže jako ten, který mluví a koná s mocí Boží, to vypadá, jako by ďábel vyhrával. Syn Boží je totiž odmítán a opuštěn a nakonec zatčen a odsouzen k smrti. Ve skutečnosti právě Ježíšova smrt byla tou poslední pouští, kterou prošel a definitivně tak porazil satana a nás všechny osvobodil z jeho moci.

Každý rok na začátku doby postní nám toto evangelium o Ježíšově pokušení na poušti připomíná, že život křesťana ve stopách Páně je bojem proti duchu zla. Ukazuje nám, že Ježíš čelil pokušiteli dobrovolně a zvítězil nad ním. Zároveň nám to připomíná, že ďábel na nás může působit svými pokušeními. Musíme si být vědomi přítomnosti tohoto vychytralého nepřítele, který si přeje naši záhubu a náš pád. Musíme se připravit, abychom se mu mohli bránit a bojovat s ním. Milost Boží spolu s vírou, modlitbou a pokáním nás ujišťuje o vítězství nad tímto nepřítelem.

Chtěl bych jednu věc podtrhnout. V pokušení Ježíš s ďáblem nikdy nevede dialog. Za celý svůj život nikdy Ježíš nevedl rozhovor s ďáblem. Nikdy. Buďto ho vyhání z posedlých, nebo ho odsuzuje, nebo ukazuje jeho špatnost, ale nikdy s ním nevede dialog. V poušti se ale zdá, že se jedná o dialog, protože ďábel mu navrhuje tři věci a Ježíš na to odpovídá. Ale Ježíš neodpovídá svými slovy. Odpovídá Slovem Božím, třemi citacemi z Písma. A to platí i pro nás. Když se přibližuje pokušitel, začíná nás svádět: “Mysli si tohle, udělej tohle…”, pokušení znamená vést s ním rozhovor, jako to udělala Eva. Eva řekla: “Ale to se nemůže, protože…”, a tak vstoupila do rozhovoru. A když vstoupíme do takového dialogu s ďáblem, budeme poraženi. Zapamatujte si to. S ďáblem se neveďte dialog, není tu žádná možnost dialogu. Jen slovo Boží.

Během postní doby Duch svatý zve i nás, abychom jako Ježíš vstoupili do pouště. Nejedná se, jak jsme viděli, o fyzické místo, ale o existenciální dimenzi, ve které jde o ticho a naslouchání Božímu slovu, aby se v nás dovršilo pravé obrácení. Nemějte strach z pouště. Vyhledávejte čas modlitby. Hledejte ticho, které do nás vstupuje. Nemějte strach. Jsme povoláni chodit po cestách Božích a obnovit náš křestní slib. Zříci se satana, všeho co koná a všech jeho pokušení. Číhá tu nepřítel. Buďte pozorní. Nikdy s ním nevíte rozhovor. Svěřme se do mateřské přímluvy Panny Marie.

Přeložil Petr Vacík

21. února 2021, 15:57