Hledejte

Vatican News
Katedrála v Santiagu de Compostella Katedrála v Santiagu de Compostella 

Vyjděme ze sebe vstříc druhým, píše papež k jubilejnímu roku do Santiaga de Compostella

V Santiagu de Compostella začal 31. prosince jubilejní rok, který se vyhlašuje pokaždé, když svátek apoštola Jakuba (25.7.) připadne na neděli. Papež František zaslal k otevření Svaté brány v compostellské katedrále poselství, v němž vybízí k pouti vnitřního obrácení a solidaritě s druhy na cestě.

“Vyjdi ze své země! Apoštol tě čeká” – v duchu tohoto motta se ponese compostellské jubileum, které tamní arcibiskup, Julián Barrio Barrio, označil za “rok milosti a odpuštění”. V tomto třetím svatém roce třetího tisíciletí je odvážné svědectví mučedníka sv. Jakuba příležitostí k tomu, abychom se vrátili k živé víře a misii, přijaté ve křtu, prohlásil v compostellské katedrále. Papež František ve zvláštním poselství pozdravil všechny, kteří se účastnili otevření compostellské Svaté brány, jež nazval “momentem milosti pro celou církev, zejména pro církev v Evropě a Španělsku".

“Když se vydáváme po apoštolových stopách, opouštíme sami sebe a ony jistoty, k nimž se přimykáme. Máme však na mysli jasnou metu, nebloudíme bezcílně v sebestředném kruhu. Volá nás Pánův hlas, který jako poutníci přijímáme v postoji očekávání a hledání. Vydáváme se na tuto cestu, abychom potkali Boha, druhé i sami sebe”, píše František.

Na cestě, která je důležitá jako cíl samotný, nás provází Boží milosrdenství a přestože naše náklonnost ke hříchu nadále trvá, je přemáhána láskou, která nám umožňuje pohlížet do budoucnosti v naději na nápravu. Jedná se o pouť konverze za Ježíšem, který je Cesta, Pravda a Život, při níž se nejprve musíme odpoutat od všeho, co nás zbytečně zatěžuje. V životě člověk nikdy nekráčí sám, pokračuje papež, a důvěra k druhým lidem „nám pomáhá rozpoznat v druhém člověku Boží dar, který nám Bůh posílá jako průvodce na cestě“. Je třeba “vyjít sami ze sebe a připojit se k druhým, čekat na sebe navzájem a podporovat se, sdílet námahu i úspěchy”. Na konci cesty, zdůrazňuje římský biskup, budeme mít prázdný batoh, “avšak srdce plné zkušeností, nabytých z rozporů i shody s bratry a sestrami, pocházejícími z jiných existenciálních a kulturních kontextů”. Zároveň odhalíme povinnost svého misijního poslání, abychom “povolávali všechny lidi do oné vlasti, k níž se ubíráme”.

V závěru poselství do Compostelly popisuje papež poutníka jako člověka, který je schopen svěřit se do Božích rukou, za vědomí, že přislíbená vlast je již dnes přítomna v Kristu, jenž mu stojí nablízku. Proto se poutník “dotýká bratrova srdce bez jakékoli vyumělkovanosti či propagandy a podává mu ruku, připravenou dávat i brát”. Poutníci, kteří přicházejí ke Svaté bráně v Compostelle, svým trojím úkonem připomínají důvod své cesty: prvním je “kontemplace klidného pohledu Ježíše, milosrdného soudce, na jejím portálu”, druhým je uctění apoštola Jakuba, který nám ukazuje cestu víry, a konečně třetím účast na eucharistii, v níž “se cítíme jediným Božím lidem”, povolaným “sdílet radost z evangelia”.

Dodejme, že první compostellské jubileum se slavilo roku 1122 a od té doby se opakuje v pravidelných intervalech (šesti, pěti, opětovně šesti a jedenácti let) zhruba čtrnáctkrát v každém století. V minulém roce se příliv poutníků do španělského poutního místa přerušil kvůli pandemii, což tamní správa využila k renovaci katedrály, která je letos přivítá v novém osvětlení.

(jag)

2. ledna 2021, 13:35