Zemřel arcibiskup Teissier, průkopník realistického a konkrétního dialogu s islámem

Svatý otec v telegramu, adresovaném jeho nástupci, mons. Paulu Desfarges, připomíná zesnulého arcibiskupa jako „muže dialogu a pokoje“, který se zasazoval o bratrskou jednotu a úctu v alžíském národě. Biskup Henri Teissier se narodil roku 1929 v Lyonu a kněžské svěcení přijal v roce 1955 v Alžíru po studiích na pařížském karmelitském semináři. Arabštinu se naučil na káhirském Dominikánském istitutu. Náležel ke zhruba dvaceti kněžím (včetně kard. Léona-Etienne Duvala), kteří obdrželi alžírské státní občanství (1965). Byl jmenován biskupem alžírského Oranu (1973), poté pomocným biskupem v Alžíru (1981) a konečně nastoupil (po kard. Duvalovi) na alžírský arcibiskupský stolec (1988-2008). Poslední léta trávil mezi Alžírskem a Francií.

Alžírsku – malé místní církvi a početnému národu – věnoval pětašedesát let své kněžské služby a navzdory osobnímu riziku je neopustil ani v těžkých devadesátých letech islamistického terorismu, který zavraždil desetitisíce Alžířanů, více než stovku muslimských imámů a devatenáct křesťanů (v letech 1994-96), včetně jeho spolubratra, biskupa Pierra Claverieho, a sedmi trapistických mnichů z Tibhirine. Mons. Teissier podpořil proces jejich blahořečení, kterého se nakonec mohl osobně účastnit 8.12.2018 v Oranu . „Smysl přítomnosti nás, křesťanů, spočívá v tom, abychom byli věrným znamením univerzální Boží lásky ke všem lidem“, vysvětloval arcibiskup Teissier své poslání v Alžírsku, „ale především, abychom zde setrvávali v dialogu života, který se uskutečňuje ve službě všemu obyvatelstvu a ve sdílení s muslimskými bratry“. Tak, jako to učinil Charles de Foucauld, jehož svatořečení se alžírský emerita nedožil, avšak  na jehož liturgickou památku (1.12.) zemřel.

(jag)