Vánoční poselství Svatého otce do Libanonu: Neztrácejte naději
Papež František vyjadřuje solidaritu obyvatelům Země cedrů, zmítané politickou krizí a těžkou ekonomickou situací, způsobenou mimo jiné přítomností půldruhého milionu běženců v národě s 4,5 miliony obyvatel. Je bolestné vidět utrpení a úzkost dusící vrozenou podnikavost a životnost vašeho národa, mizení nadějí na život v pokoji, svobodu a svědectví dobrého soužití. “V tento vánoční den však “lid, který chodil v temnotě, uviděl veliké světlo” (Iz 9,1), světlo, jež zmírňuje obavy a vlévá každému naději v jistotě, že Prozřetelnost Libanon nikdy neopustí a dokáže obrátit v dobré také nynější zármutek,” píše papež František.
Mezi mnoha biblickými místy zmiňujícími tuto zemi vyzdvihuje slova Žalmistova: “Spravedlivý pokvete jako palma, poroste jak cedr na Libanonu” (Ž 91,13). Majestátní cedr je symbolem pevnosti, stálosti a ochrany, je symbolem spravedlivého, který je zakořeněn v Hospodinu, a proto přináší hojné plody. “V těchto dnech přichází Emmanuel, Bůh s námi, jako náš bližní, kráčí vedle nás. Mějte důvěru v jeho přítomnost, v jeho věrnost. Jako cedr čerpejte z hloubi svých kořenů společného soužití, abyste se opět stali solidárním národem, jako cedr odolávající každé bouři, kéž dokážete využít okolností této chvíle k novému objevení své identity, která šíří do celého světa vůni úcty, soužití a plurality, identity národa, který neopouští své domy a své dědictví, národa, který nedovolí, aby padl sen těch, kteří věřili v budoucnost krásné a prosperující země.” - píše František.
V závěru poselství se obrací na politické a náboženské představitele s apelem, v němž je slovy patriarchy Eliase Hoyeka volá k odpovědnosti za stát a národ, který reprezentují: Jste zavázáni, v rámci svých úředních možností a své odpovědnosti, k hledání veřejného zájmu. Vaše práce tu není pro vás, nýbrž pro stát a národ, zdůrazňuje papež a dodává: “Náklonnost k drahému libanonskému národu, který chci navštívit jakmile to bude možné, společně se starostlivostí, jež povzbuzovala jednání mých předchůdců a Svatého stolce, mne vede k tomu, abych se ještě jednou obrátil na mezinárodní společenství. Pomozme Libanonu, aby zůstal mimo regionální konflikty a napětí. Pomozme mu, aby vyšel z těžké krize a znovu povstal.”
Na závěr vybízí papež František syny a dcery Libanonu, aby v temnotě noci pozvedli zrak k Betlémské hvězdě: “Kéž vám je průvodcem a povzbuzením, abyste vstoupili do Boží logiky a neztratili cestu, neztratili naději.
(job)
