Hledejte

Vatican News
Audience pro umělce Audience pro umělce  (Vatican Media)

Nepodléhejme klamu, že za pandemie zhoustly stíny uzavřeného světa

“Vánoční osvětlení je letos poněkud utlumené a zve k modlitbě na památku mnoha lidí, kteří trpěli a dosud trpí kvůli pandemii”, řekl papež František při dopolední audienci pro umělce, kteří v pátek v koncertní síni poblíž Vatikánu předtočili vánoční koncert, vysílaný na Štědrý den italskou televizí a rozhlasem.

Jeho první ročník hostila vatikánská aula Pavla VI. v roce 1993, kde se konal po dvanáct následujících let. Od roku 2006 se benefiční koncert stěhuje po různých sálech, včetně Monte Carla. Také letos jeho výtěžek poputuje dvěma organizujícím institucím – papežské nadaci Scholas Occurrentes a italskému sdružení Missioni Don Bosco, které působí při salesiánské kongregaci a podporuje misionáře v pětapadesáti zemích.

Římský biskup využil dnešní audience jako “příležitosti k tomu, aby se s umělci podělil o pár myšlenek o umění a jeho roli v současné kritické dějinné chvíli”. Uměleckou tvorbu rozčlenil do tří hnutí, či snad symfonických vět.

“První hnutí náleží smyslům, které jímá úžas a údiv. Tato počáteční, vnější dynamika podněcuje další, hlubší, druhé hnutí, které se dotýká lidské niternosti. Skladba barev či slov nebo zvuků se silně dotýká lidské duše a vzbuzuje vzpomínky, obrazy, pocity. Generativní hnutí umění se však nezastavuje zde, nýbrž je tu ještě třetí hledisko: vnímáním a nazíráním krásy se rodí smysl pro naději, který vyzařuje též do okolního světa. Vnější a vnitřní hnutí v tomto bodě splývají a ovlivňují sociální vztahy: plodí empatii schopnou porozumět druhému člověku, s nímž nás pojí tolik společného. Vzniká nová sociálnost, která není pouze neurčitě vyjadřována, ale vnímána a sdílena”.

Zmíněný trojí pohyb, v němž se zračí údiv, objev druhého člověka a sdílení, nastoluje hluboký pokoj, který – jak dosvědčuje sv. František z Assisi – oprošťuje od jakékoli touhy ovládat druhé, přivádí nás k pochopení obtíží těch nejposlednějších a harmonickému životu se všemi, pokračoval papež František. Jedná se o harmonii provázanou s krásou a dobrotou.

“Tato vazba nachází bohatou odezvu v židovské a křesťanské tradici. První kniha Mojžíšova, když vypráví o Božím stvořitelském díle, zdůrazňuje, že Bůh při pohledu na tvory »viděl, že je to dobré« (Gn 1,12.18.25). Přídavné jméno “dobré” má v hejbrejštině mnohem širší význam a lze ho přeložit jako “harmonické”. Stvoření nás ohromuje svou nádherou a různorodostí, které nám zároveň dávají pochopit, jaká je, vzhledem k tolikeré velikosti, naše úloha v tomto světě”.

Umělci si toho jsou vědomi, zdůraznil dále Svatý otec, neboť, řečeno se sv. Janem Pavlem II., “vnímají sami v sobě onu božskou jiskru, jíž je umělecké povolání” a jsou vybízeni k tomu, aby “toto nadání nepromarnili, nýbrž rozvíjeli ho a vložili do služeb bližnímu a celému lidstvu” (List umělcům, 4.4.1999). Sv. Pavel VI. označil umělce za lidi “zamilované do krásy”, kterou dnešní “svět potřebuje, aby nepropadl zoufalství” (Poselství umělcům, 8.12.1965).

“Také za zmaru, vyvolaného pandemií, se díky vaší tvořivosti může zrodit světlo. Krize zahustila stíny uzavřeného světa a zdánlivě zatemnila světlo toho božského, věčného. Nepodléhejme takovému klamu. Hledejme světlo Narození, které protíná ponurost bolesti a temnoty. Obracím se k vám, drazí umělci, kteří jste výjimečnými »ochránci krásy v tomto světě« (ibid.), a děkuji vám za solidaritu, která za těchto časů ještě více vyniká. Vaše ušlechtilé a náročné povolání vyžaduje »čisté a obětavé ruce« (ibid.), jimiž předáváte pravdu a krásu, které obě vlévají do našich srdcí radost a jsou »cenným ovocem odolávajícím zubu času, jež propojuje pokolení a umožňuje jejich sdílení v údivu« (ibid.). Dnes jako tehdy se Krása vyjevuje v pokoře jesliček. A dnes jako tehdy ji slavíme s duší plnou naděje”.

Řekl dnes papež František umělcům, kteří vystoupí během benefičního vánočního koncertu.

(jag)

12. prosince 2020, 14:05