Dva nepřátelé sociálního přátelství: ideologie a vášně

„Téma sociálního přátelství mne zajímá, protože kvůli hříchu a našim sklonům tíhneme spíše k nepřátelství a válkám, přičemž zapomínáme, že naším povoláním jsou soulad a bratrství“, oslovil Petrův nástupce účastníky buenosaireského setkání v krátkém videoposelství:

„Sociální přátelství nelze nastolit bez naslouchání druhému člověku: abych ovšem mohl naslouchat, musím být v srdci přesvědčen, že druhý mi může něco dobrého říci. Pravděpodobně existují dva velcí nepřátelé sociálního přátelství – za prvé to jsou ideologie, které všude vládnou. Ideologiím se daří odzbrojit konkrétnost lidské přirozenosti. A druhým nepřítelem jsou vášně, které se mnohdy snaží druhého člověka odstranit anebo mu nedovolují, aby zaujal své místo“.

Takové postoje vedou k válkám a neochotě vést dialog, podotkl František s poukazem na země, kde se „namísto dialogu křičí. Jeden mluvčí ani nevysloví svou myšlenku a druzí již odpovídají, aniž by ho vyslechli.

„Zmínil jsem války, ale stačí pohlédnout na periferie, na děti, které nemohou chodit do školy, na hladovějící lidi, na lidi bez přístupu k lékařské péči, na obrovský počet lidí, kteří nemají pitnou vodu ani nezbytné minimum k důstojnému životu. To vše jsou znamení toho, že v dnešním světě neexistuje sociální přátelství. Prospěje nám proto, když se budeme dotazovat, zda je nacházíme v našem okolí, na pracovišti a u sebe doma. Pokud tam vládne sociální přátelství, neměly by tam být války ani strádání jakéhokoli druhu, výchova a vzdělání by měly fungovat dobře a naplno. Sociální přátelství poznáváme podle jeho účinků. Nezapomínejme však na jeho dva velké nepřátele: ideologie, které se chtějí zmocnit prožitků lidu, a vášně, které vše převálcují a zničí namísto dialogu“.

Řekl papež ve videoposelství účastníkům buenosaireského Dne sociální pastorace a vyzval je ke konkrétním a realistickým úvahám.

(jag)