Hledejte

Vatican News
Audience pro Papežskou latinskoamerickou kolej Audience pro Papežskou latinskoamerickou kolej  (Vatican Media)

Papež: Jaké místo má chudý člověk v mém životě?

“Ačkoli dějiny rozdělily naše národy, nezničily kořeny, které je pojí v rámci onoho velikého počinu, jímž byla evangelizace Ameriky. Právě na tomto základě vznikla Papežská latinskoamerická kolej, která spojuje všechny naše místní církve a zároveň je otevírá univerziální církvi v městu Římě”. Těmito slovy papež František zahájil dnešní setkání se zhruba padesátkou kněží a biskupů, kteří žijí na Latinskoamerické koleji, nesoucí jméno jejího zakladatele, papeže Pia IX. Vedení této instituce bylo od počátku svěřeno Tovaryšstvu Ježíšovu a současným rektorem je o. Gilberto Freire, SI.

Latinskoamerická kolej na římské Via Aurelia se stala domovem celých generací seminaristů, kněží a biskupů, včetně mnoha budoucích mučedníků. V letech 1937-1942 zde kupříkladu během svých studií na Gregoriánské univerzitě pobýval budoucí salvadorský arcibiskup Óscar Arnulfo Romero, kanonizovaný papežem Františkem před dvěma lety. A probíhá i několik dalších beatifikačních kauz bývalých alumnů. Z Latinskoamerické koleje od jejího zrodu – 21. listopadu roku 1858 – vyšlo více než třicet budoucích kardinálů, téměř pětistovka biskupů a necelé čtyři tisíce kněží, kteří sloužili či slouží ve všech zemích rodného světadílu.

“Evangelium a jeho poselství se do našich krajů dostaly skrze lidské nástroje, které nebyly oproštěny od hříchu, avšak milost převážila nad naší slabostí a Boží slovo se rozšířilo do všech koutů světadílu. Národy a jejich kultury je přijaly v bohaté různorodosti forem, které ještě dnes můžeme kontemplovat. Tento zázrak nastal díky otevřenosti srdce těch, kteří přicházeli, i těch, kteří je přijímali. Neexistovala zde uzavřenost vůči tomu, co druzí mohli nabídnout na lidské, kulturní či náboženské rovině. (…) Takový postoj předpokládá, že odmítneme vlastní sebestřednost, abychom mohli šířit přijatý dar. Nepochybujte o tom, že tato setba království, poroste a vydá stonásobek. Všechna její zrna nebudou stejná, nýbrž budou se vyznačovat nečekanou pestrostí a bohatstvím.”  

Latinoameričané jsou dnes rozptýleni po celém světě, upozornil papež František, a jejich přítomnost vnáší nové impulsy a vitalitu do řady křesťanských společenství. Šíří svou úctu k Ukřižovanému Kristu, Pánu zázraků, a Panně Marii Guadalupské. V tomto kontextu jsou latinskoameričtí kněží povoláni k velkorysé službě, zbavené jakýchkoli předsudků. K jejich formaci Petrův nástupce doporučil trojici konkrétních postojů, komunitních i osobních, které se navzájem nevyhnutelně doplňují. Prvním je otevřenost srdce.

“Otevřít srdce Pánu, který nepřestává tlouct na naše dveře, aby k nám vešel. Avšak otevřít srdce také bratru, neboť nesmíme zapomínat, že náš vztah k Bohu lze jednoduše ohodnotit podle toho, jakou náklonnost chováme k bližnímu. Pokud otevřete srdce všem bez rozdílu a z Boží lásky, vytváříte prostor, kde se Bůh a bližní mohou setkat. Projevujte neustále takovou ochotu a otevřenost, nikdy nezamykejte své srdce před člověkem, který do něj touží vstoupit a vnímat přijetí. Pomyslete, že pod hávem toho nebožáka vás volá Pán, abyste všichni společně zasedli k jeho hostině. Zeptám se vás: kde je v mém životě chudý člověk? Zapomněl jsem, odkud pocházím?”

Papež dále vybídl k podání pomocné ruky druhým a výzvě, aby druzí učinili totéž. Jak vysvětlil, kněžské poslání by nebylo dokonalé, kdybychom se omezili pouze na pomoc druhým a prokazování dobra. Je třeba, aby Boží lid pocítil svou užitečnost, nezbytnost, aby nesl odpovědnost a existovaly prostory, kde může spolupracovat. Tento postoj zároveň obnáší zápas se skartační kulturou, společenskou segregací, nedůvěrou a předsudky, motivovanými rasově, kulturně či nábožensky. A konečně, zdůraznil papež František, se latinskoameričtí kněží mají zapojit do procesu uzdravení světa ze zla, které ho sužuje.

“Pandemie nás postavila před veliké zlo, které postihlo naši společnost. Globalizace sice překonala hranice, avšak nikoli mysli a srdce. Virus se šíří, aniž by jej cokoli zabrzdilo a aniž bychom byli schopni jednotné reakce. Svět nadále zavírá brány, odmítá dialog a spolupráci, popírá společný závazek, usilující o dobro určené všem lidem bez rozdílu. Uzdravení tohoto zla musí přijít odspodu, ze srdcí a duší, které vám jednoho dne budou svěřeny a které očekávají vaše konkrétní návrhy ve výchovně-vzdělávací oblasti, katechezi, sociálním úsilí, schopné změnit mentalitu, otevřít prostory k léčbě zla a přivádět k Bohu jednotný lid.”

Řekl Petrův nástupce při dnešní audienci kněžím z Papežské latinskoamerické koleje v Římě.

(jag)

20. listopadu 2020, 18:53