Hledejte

Vatican News
Svatopetrské náměstí v poledne 25. října 2020 Svatopetrské náměstí v poledne 25. října 2020 

Principem mravnosti i zbožnosti je láska

Promluva před mariánskou modlitbou Anděl Páně 25. října, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

V dnešním evangeliu (srov. Mt 22,34-40) se jeden znalec Zákona ptá Ježíše »které přikázání je v Zákoně největší« (v.36), to znamená hlavní z celého Božího Zákona. Ježíš odpoví jednoduše: »Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí« (v.37). A hned dodává: »Druhé je podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe« (v.39).

Ježíšova odpověď přejímá a spojuje dvě základní přikázání, která dal Bůh svému lidu skrze Mojžíše (srov. Dt 6,5; Lv 19,18). A vymaňuje se tak z léčky tazatele, který jej chtěl »přivést do úzkých« (v.35). Snažil se jej totiž zatáhnout do disputace mezi znalci Zákona o hierarchii předpisů. Ježíš však stanovuje dvě stěžejní opory pro věřící všech dob. První říká, že mravný a zbožný život nelze redukovat na úzkostnou a nucenou poslušnost. Jsou však lidé, kteří se snaží úzkostně a nuceně plnit přikázání, a Ježíš nám ukazuje, že mravný a zbožný život nelze redukovat na úzkostnou a nucenou poslušnost, nýbrž že jeho principem má být láska. Druhá stěžejní opora říká, že láska má směřovat společně a neoddělitelně k Bohu a k bližnímu. Je to jedna z hlavních novostí Ježíšova učení a dává nám na srozuměnou, že láska k Bohu není pravá, pokud se nevyjadřuje láskou k bližnímu. A zároveň není opravdovou láskou k bližnímu, pokud nečerpá ze vztahu k Bohu.

Ježíš svoji odpověď uzavírá těmito slovy: »Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci« (v.40). To znamená, že všechna přikázání, která dal Pán svému lidu, se mají vztahovat k lásce k Bohu a bližnímu. Všechna přikázání totiž slouží k uskutečňování a vyjádření oné dvojí nedělitelné lásky. Láska k Bohu se vyjadřuje především v modlitbě, zvláště v adoraci. My však značně opomíjíme adoraci, úkon klanění se Bohu. My v modlitbě děkujeme, vzdáváme díky, prosíme o něco, ale opomíjíme adoraci. Klanění se Bohu je vlastním jádrem modlitby. Láska k bližnímu, nazývaná též bratrská láska, je fakt blízkosti, naslouchání, sdílení a péče o druhého. Častokrát druhého neposloucháme, protože je nudný anebo mne obírá o čas či volá k účasti na svých bolestech a zkouškách. Vždycky však máme čas na drby, vždycky. Nemáme čas těšit zarmoucené, ale máme spoustu času na řeči. Buďte opatrní! Apoštol Jan píše: »Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí« (1 Jan 4,20).

V dnešním evangeliu nám Ježíš znovu pomáhá dojít k prameni živé a prýštící Lásky. Tímto pramenem je sám Bůh, cele milovaný ve společenství, které nic a nikdo nemůže rozbít. Toto společenství je darem, o který je třeba denně prosit, ale je také osobním závazkem, aby náš život nebyl zotročen světskými idoly. Testem našeho obrácení a svatosti je vždycky láska k bližnímu. Toto je test: říkám-li, že miluji Boha, a nemám rád bližního, nejde to. Testem mojí lásky k Bohu je to, že mám rád bližního. Dokud bude existovat nějaký bratr či sestra, před nímž svoje srdce zavíráme, zdaleka ještě nejsme učedníky, jak od nás žádá Ježíš. Jeho božské milosrdenství nám však nedovoluje malomyslnět, ba dokonce nás volá, abychom denně znovu začínali žít evangelium důsledně.

Přímluva Nejsvětější Marie ať nám otevře srdce, abychom přijali „největší přikázání“, dvojí přikázání lásky, které zahrnuje celý Boží Zákon a na kterém závisí naše spása.

 

Přeložil Milan Glaser

25. října 2020, 14:31