Papež: V Žaltáři se bolest stává vztahem

Na úvod vybral čtení ze 13. Žalmu (13,2-3.6), nadepsaného „Spravedlivý naříká, ale důvěřuje v Boha“, a mimo jiné řekl:

„Všechny bolesti lidí jsou u Boha posvátné. Tak se modlí Žalmista v 56. Žalmu: »Ty sám si zapiš mou bídu, vpiš mé slzy do svého záznamu, mé trampoty do svého svitku« (v.9). Před Bohem nejsme neznámé nebo číselné položky. Jsme tváře a srdce, zná nás jménem, jednoho po druhém. Věřící nachází v Žalmech odpověď. Ví, že i kdyby všechny lidské brány byly zataraseny, Boží brána je otevřena. I kdyby celý svět vynesl odsouzení, v Bohu je spása. „Pán naslouchá“ – toto vědět někdy v modlitbě stačí. Ne vždycky se problémy vyřeší. Kdo se modlí, není snílkem. Ví, že mnohé otázky vezdejšího života zůstávají nevyřešeny, bez východiska. Utrpení nás bude provázet, a po jedné bitvě nás budou čekat další. Avšak, pokud jsme slyšeni, všechno se stává snesitelnějším.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy KATECHEZE je ZDE

Zcela na závěr generální audience papež improvizovaně dodal:

„Chtěl bych, jako obvykle, sestoupit k blíž k vám a pozdravit vás, ale s novými předpisy je lépe udržovat odstupy. I nemocné proto srdečně zdravím odtud. Udržujete rozvážný odstup, jak se má. Někdy se stane, že když se přiblížím, všichni se nahromadí, a je pak problém nákazy. Takto, každý s rouškou, udržujeme vzdálenosti a můžeme pokračovat v audiencích. Promiňte mi dnes, že vás zdravím z dálky, ale věřím, že budeme-li všichni jako dobří občané plnit vládní předpisy, pomůže nám to ukončit tuto pandemii,“

řekl papež s narážkou na interní nařízení předsedy Governatorátu Městského státu Vatikán ze 6. října t.r., jež ukládá „každému na území Vatikánu i v extrateritoriálních zónách povinnost nošení roušek v uzavřeném i otevřeném prostoru všude tam, kde nelze dodržet bezpečnostní odstupy“. Dekret zmiňuje rovněž úkol „Vatikánské stráže kontrolovat každého jednotlivce, aby dbal na plnění zmíněného nařízení.“

Po společné modlitbě Otčenáš papež všem požehnal.

(mig)