Hledejte

Vatican News
Mezinárodní setkání za mír na římském Kapitolu 20. října 2020. Mezinárodní setkání za mír na římském Kapitolu 20. října 2020.  (Vatican Media)

Papež: Čím více lneme k Pánu Ježíši, tím jsme otevřenější

Dnes odpoledne se na římském Kapitolu konalo setkání, ojedinělé tím, že nebylo pouze digitální a mělo zároveň ekumenický, mezináboženský i politický rozměr.

Pod mottem Nikdo se nezachrání sám – mír a bratrství se zde setkali římský biskup František, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj a předseda Rady evangelické církve v Německu, biskup Heinrich Bedford-Strohm, (canterburský arcibiskup Welby nemohl přijet kvůli pandemii), jakož i představitelé židů, muslimů, buddhistů, hinduistů a sikhů. Přítomen byl prezident Italské republiky, Sergio Mattarella, a videoposelství zaslala předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen.

Setkání zorganizované komunitou Sant´Egidio trvalo dvě a půl hodiny a mělo dvě části. Nejprve se stoupenci každého náboženského vyznání sešli zvlášť na různých místech k modlitbě, a potom všichni ke společné ceremonii, kde promluvil každý z účastníků. Papež František měl dvě promluvy, nejprve na ekumenické bohoslužbě ve františkánské bazilice P. Marie in Aracoeli a na závěr společné mezináboženské ceremonie na Kapitolském náměstí.

Při bohoslužbě slova papež komentoval čtení z Markových pašijí (15,25-32). Soustředil se zejména na zvolání, které na Kalvárii doléhalo od různých lidí s různými motivacemi k ukřižovanému Kristu: „Zachraň sám sebe!“, a ukázal, že tento popichující, zesměšňující či zoufající výkřik je vždycky výrazem sobectví. Působivou homilii potom papež zakončil:

Drazí bratři a sestry, na Kalvárii došlo k obrovskému střetu mezi Bohem, který nás přišel zachránit, a člověkem, který chce zachránit sám sebe; mezi vírou v Boha a kultem ega; mezi člověkem, který obžalovává, a Bohem, který promíjí. A zvítězil Bůh, jehož milosrdenství sestoupilo na svět. Z kříže vytryskylo odpuštění a zrodilo se bratrství: »Kříž z nás činí bratry« (Benedikt XVI., Promluva na závěr Via Crucis. 21. března 2008). Ježíšovy paže, rozpjaté na kříži, znamenají obrat, protože Bůh na nikoho neukazuje prstem, nýbrž každého objímá. Pouze láska totiž zháší nenávist, pouze láska až do dna přemáhá nespravedlnost. Pouze láska dělá místo druhému. Pouze láska je cestou k plnému společenství mezi námi.

Prosme ukřižovaného Boha o milost být jednotnější, bratrštější. A jsme-li pokoušeni držet se světské logiky, vzpomeňme na Ježíšova slova: »Kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mně a pro evangelium ztratí, zachrání si ho« (Mk 8,35). Co je v lidských očích ztráta, je pro nás spása. Učme se od Pána, který nás zachránil tím, že se zřekl sám sebe (srov. Flp 2,7), a stal se druhým: z Boha člověkem, z ducha tělem, z krále sluhou. Zve také nás, abychom „se stali druhými“, šli v ústrety druhým. Čím více budeme lnout k Pánu Ježíši, tím více budeme otevření a „univerzální“, protože budeme pociťovat odpovědnost za druhé. A cestou k záchraně nás samých bude ten druhý. Každý druhý, každá lidská bytost, ať je jakýkoli její úděl a krédo. Počínaje chudými, nejvíce Ježíši podobnými. Velký konstantinopolský arcibiskup sv. Jan Zlatoústý, napsal, „kdyby nebylo chudých, zhroutila by se z velké části naše spása“ (Ke 2. listu Korinťanům, XVII, 2). Kéž nám pomáhá Pán ubírat se společně cestou bratrství, abychom byli věrohodnými svědky pravého Boha.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE

Po ekumenické bohoslužbě se na Kapitolském náměstí konala společná ceremonie představitelů různých náboženských vyznání, v jejímž závěru římský biskup mimo jiné řekl:

V mnoha zemích trpí kvůli válce, často zapomenuté, avšak vždycky působící utrpení a bídu“ (Promluva při Světovém dni za mír, Assisi, 20. září 2016). Světu, politice a veřejnému mínění hrozí, že uvyknou zlu války, jako přirozené průvodkyni lidských dějin. „Nezastavme se u teoretických debat, vstupme do kontaktu s ranami, dotkněme se těla toho, komu je ubližováno. (…) Věnujme pozornost uprchlíkům, těm, kdo jsou poznamenání nuklerání radiací nebo chemickými útoky, ženám, které přišly o děti, zmrzačeným dětem a těm, které byly o dětství připraveny“ (Fratelli tutti, 261). Dnes jsou bolesti války prohloubeny také pandemií koronaviru a nedosažitelností nezbytné léčby v mnoha zemích.

Konflikty však pokračují a spolu s nimi bolest a smrt. Skoncování s válkou je neodložitelnou povinností všech politických představitelů, kterou mají před Bohem. Mír je prioritou každé politiky. Bůh bude žádat počet od těch, kdo nehledali mír nebo podněcovali napětí a konflikty po všechny dny, měsíce a léta válek, jež zasáhly národy!

Slovo Pána Ježíše se samo nabízí pro svou hlubokou moudrost. »Zastrč svůj meč tam, kam patří – říká. Každý, kdo sahá po meči, mečem zahyne« (Mt 26,52). Kdo tasí meč, snad s vírou ve spěšné vyřešení nesnadných situací, zakusí sami na sobě, na svých blízkých, na svých zemích, smrt, jež pochází z meče. »Dost!« (Lk 22,38), říká Ježíš, když mu učedníci ukazují dva meče před jeho Utrpením. »Dost!« – tak zní jednoznačná odpověď ke každému násilí. Toto Ježíšovo »Dost!« překračuje staletí a silně doléhá dnes k nám: Dost bylo mečů, zbraní, násilí a válek!

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE

20. října 2020, 17:59