Hledejte

Vatican News
Ekonomické fórum Ambrosetti Ekonomické fórum Ambrosetti   (ANSA)

Virus egoismu je mocnější než Covid, píše papež bankéřům a politikům

„Nedokázali jsme solidárně sdílet dobro a společné zdroje, ale prožili jsme solidaritu v utrpení“. Těmito slovy hodnotí papež František krizovou zkušenost koronavirové pandemie v poselství, kterým se obrací k účastníkům letošního finačního fóra Ambrosetti. Evropští političtí představitelé a ekonomové z devatenácti zemí se na něm v těchto dnech (4.-5.9.) sešli již po čtyřicáté šesté v atraktivní turistické lokalitě Cernobbio na břehu Komského jezera.

Zamýšlejí se nad „Dnešním a zítřejším scénářem pro kompetitivní strategie“. Svatý otec milánskou agenturu Ambrosetti, která vede mezi soukromými think tanky v Itálii a řadí se do první desítky obdobných evropských institucí, oslovil vůbec poprvé. Papež vypočítává ponaučení, kterých se nám dostalo za pandemie: „Pochopili jsme, že nikdo se nezachrání sám a že každá osobní volba dopadá na životy našich bližních, ať již fyzicky blízkých či žijících na druhém konci světa. Tato zkouška odhalila velikost i omezenost vědy a ohrozila žebříček hodnot, na jehož vrchol jsme umisťovali peníze a moc. Společné pobývání doma nás navrátilo k námaze i radosti každodenních vztahů, za zřeknutí se všeho nadbytečného a volby toho podstatného. Rozhodujícím prvkem se stal přídavek velkorysosti a odvahy, které mnozí lidé prokázali“, popisuje římský biskup.

Tragická situace, která dosud lidstvo ochromuje, vyzývá k překonání výlučně technického paradigmatu, pojímaného jako jediného přístupu k problémům. Paradigmatu založeného na falešném předpokladu, že máme „k dispozici neomezené množství energie a zdrojů, že jejich obnova je otázkou krátkého času a že negativní důsledky manipulace s přirozeným řádem věcí příroda dokáže snadno absorbovat“ (Laudato si´, 106). Naopak, požaduje se změna mentality, která by techniku nasměrovala do služby jinému rozvojovému vzorci – zdravějšímu, lidštějšímu, sociálnímu a integrálnímu, zdůrazňuje František.

Ekonomie se v tuto chvíli může stát „péčí“, která namísto exkluze upřednostňuje začlenění, neobětuje lidskou důstojnost finančním modlám, nevede k násilí a sociální nerovnosti, nevládne penězi, nýbrž jimi slouží (srov. Evangelii gaudim, 53-60). Pravý zisk totiž plyne z bohatství, k němuž mají všichni přístup: „Doopravdy vlastníme jen to, co umíme darovat“ (Generální audience, 7.11.2018). Ve světle etických principů a obecného dobra proto nastal čas rozlišování, vysvětluje papež. „Kristus vybízel své posluchače – a dnes také nás všechny, abychom neulpívali na vnějším zdání jevů, nýbrž moudře rozlišovali znamení doby. Za tímto účelem je nutné zvážit dvojí prvek – konverzi a kreativitu“.

„Ekologická konverze“, podotýká Petrův nástupce v poselství politickým a ekonomickým elitám, „může zmírnit nelidský rytmus spotřeby a produkce, naučit nás kontemplaci přírody a opětovně nás napojit na naše přirozené prostředí“. Kreativita pak razí nové a originální cesty obecnému dobru, pokračuje František a předpokládá schopnost „přijmout vanutí Ducha, který podněcuje k novému, zralému a častokrát odvážnému rozhodování a činí z nás tlumočníky všestranného lidského rozvoje, po němž každý touží. Tvořivost lásky dodává smysl přítomnosti, aby jí otevřela lepší budoucnosti“, prohlašuje papež a poukazuje na důležitost formace mladých ekonomů a podnikatelů, k níž chce katolická církev přispět při podzimním setkání, nazvaném Františkova ekonomie. Svatý stolec dnes potvrdil jeho konání formou videokonference.

V souvislosti s letošním tématem ekonomického fóra Ambrosetti římský biskup v závěru poselství uvažuje nad osudem Evropy a modelem budoucího města. „Evropa se má stát protagonistkou tvořivého úsilí, vycházejícího z úžin technokratického paradigmatu“, naléhá papež. „Toto tvořivé úsilí se má zakládat na solidaritě, jediné protilátce účinkující na virus egoismu, který je mnohem mocnější než koronavirus. Jestliže Evropa při svém založení usilovala o solidaritu při výrobě, dnes ji má rozšířit na své nejcennější dobro: člověka“. Vzhledem k tomu, že evropští politici a bankéři budou mluvit též o budoucích městech, papež jim předkládá biblický vzor nebeského Jeruzaléma, vylíčený v knize Zjevení (kap. 21-22). „Je to město pokoje, otevřené všem národům; krásné a zářící město s mnoha prameny a stromy, přívětivé pro člověka; město, kde nemoc a smrt byly poraženy. (...) Pozdvihněte proto zrak vzhůru a mějte vysoké ideály a touhy“, vyzývá Svatý otec účastníky ekonomického fóra Ambrosetti.

(jag)

4. září 2020, 15:43