Hledejte

Vatican News
Papež František při slavnosti Těla a Krve Páně ve farnosti sv. Moniky v Ostii, 3. června 2018 Papež František při slavnosti Těla a Krve Páně ve farnosti sv. Moniky v Ostii, 3. června 2018 

Boží Tělo: Papež bude celebrovat ve Vatikánu v neděli 14. června

Letošní Boží tělo bude papež František slavit ve Vatikánu při bohoslužbě celebrované při oltáři Katedry ve Svatopetrské bazilice. Zakončí ji eucharistická adorace a svátostné požehnání.

Slavnost Těla a Krve Páně se bude ve Vatikánu slavit v neděli 14. června. Liturgie za přítomnosti asi padesátky věřících začne v 9.45 a zakončí ji adorace a svátostné požehnání, podobně jak bylo zvykem v závěru mší v Domě sv. Marty v době karantény.

Připomeňme, že v loňském roce předsedal papež mši ze slavnosti Corpus Domini před kostela P. Marie Těšitelky v římské čtvrti Casal Bertone a v roce 2018 na náměstí před kostelem sv. Moniky v Ostii. V prvních čtyřech letech pontifikátu sloužil mši v den slavnosti, připadající podle římského kalendáře na čtvrtek po neděli Nejsvětější Trojice, v bazilice sv. Jana na Lateránu, po níž následovalo procesí k bazilice P. Marie Větší (Santa Maria Maggiore).

Slavnost Těla a Krve Páně se v církvi slaví od roku 1264, kdy papež Urban IV. bulou Transiturus z 11. srpna toho roku rozšířil na celou církev svátek ustanovený o 17 let dříve v Liége v dnešní Belgii. Důraz na eucharistickou adoraci byl tehdy odpovědí na teze Berengaria z Tours o pouze symbolické přítomnosti Krista v eucharistii, odsouzené IV. Lateránský koncilem. Ještě před stvrzením učení církve dogmatickou formulací na koncilu, podnítily eucharistickou úctu mystické vize augustinskánské řeholnice Juliány z Cornillon (známé také jako Juliána z Liége, 1191/2-1258). V jedné z nich - datované do roku 1208 - spatřila Krista, který ji žádal o ustanovení zvláštního svátku Nejsvětější svátosti pro posílení a obnovu víry a jako zadostiučinění za hříchy proti eucharistii. Poté, co se v roce 1222 stala představenou kláštera na Mont Cornillon, oslovila teology a církevní představené s žádostí o jeho ustanovení. Mezi těmi, na které se obrátila, byl také liégeský arcidiákon Jacques Pantaléon, budoucí papež Urban IV., a liégeský biskup Robert de Thourotte. Naposled jmenovaný biskup svolal v roce 1246 místní koncil, který ustanovil svátek v liégeské diecézi. Papež Urban IV. - inspirován rovněž tzv. Bolsenským eucharistickým zázrakem, k němuž došlo v odpověď na pochybovačný postoj jistého českého kněze Petra v kostele sv. Kristiny v Bolseně v roce 1263 - rozšířil slavnost na celou církev. Sepsáním liturgických textů pověřil Urban IV. Tomáše Akvinského, žijícího v té chvíli v klášteře sv. Dominika v Orvietu, kde tehdy sídlil rovněž papežský dvůr.

(job)

8. června 2020, 18:08