Hledejte

Vatican News
Pope Francis leads the Regina Coeli prayer at the Vatican Papež při polední promluvě před Regina caeli, 31. května 2020  (Vatican Media)

Duch svatý je oheň, který spaluje hříchy

Promluva papeže před mariánskou modlitbou Regina caeli, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Slavíme dnes velkou slavnost Letnic, jež připomíná Seslání Ducha svatého prvotní křesťanské obci. Dnešní evangelium (srov. Jan 20,19-23) nás přenáší do velikonočního večera a ukazuje vzkříšeného Ježíše ve večeřadle, kam se utekli učedníci. Měli strach. »Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“« (v.19). Tato první slova, pronesená Zmrtvýchvstalým: »Pokoj vám!«, je třeba pokládat za víc než pozdrav. Jsou výrazem odpuštění uděleného učedníkům, kteří Jej popravdě řečeno opustili. Jsou to slova smíření a odpuštění. I my, přejeme-li druhým pokoj, také dáváme i přijímáme odpuštění. Ježíš nabízí svůj pokoj právě těmto učedníkům, kteří mají strach a zdráhají se věřit tomu, co viděli, totiž prázdnému hrobu, když podceňují svědectví Marie Magdalské a ostatních žen. Ježíš odpouští, vždycky odpouští a dává svůj pokoj svým přátelům. Nezapomínejme: Ježíš v odpouštění nikdy neochabuje. To my jsme unaveni prosit o odpuštění.

Odpuštěním, které dal Svým učedníkům, a jejich shromážděním kolem Sebe, Ježíš vytváří církev, Svoji církev: smířené společenství připravené k misijnímu poslání. Není-li společenství smířeno, není připraveno k poslání, nýbrž k interní diskusi. Setkání se vzkříšeným Pánem obrací existenci apoštolů a činí z nich odvážné svědky. Hned poté totiž praví: »Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás« (v.21). Tato slova dávají tušit, že apoštolové jsou posláni pokračovat v tomtéž poslání, jaké Otec svěřil Ježíši. »Já posílám vás«: není čas uzavřít se do sebe a želet těch „krásných časů“ strávených s Mistrem. Radost ze vzkříšení je obrovská, ale je to expanzivní radost, která není určena ke schraňování, nýbrž k rozdávání. Během nedělí velikonoční doby jsme nejprve slyšeli právě tuto epizodu, potom to bylo setkání s emauzskými učedníky, dále o Dobrém Pastýři, řeč na rozloučenou a příslib Ducha svatého: všechno bylo zaměřeno na posílení víry učedníků – i té naší - vzhledem k misijnímu poslání.

A právě na oživení tohoto poslání dává Ježíš apoštolům svého Ducha. Evangelium praví: »Dechl na ně a řekl: „Přijměte Ducha svatého!« (v.22). Duch svatý je oheň, který spaluje hříchy a tvoří nové muže a ženy; je to oheň lásky, kterým učedníci budou moci „zapalovat“ svět, oné něžné lásky, která má v oblibě maličké, chudé, vyděděné.... Ve svátostech křtu a biřmování jsme obdrželi Ducha svatého spolu s Jeho dary, totiž moudrosti, rozumu, rady, síly, poznání, zbožnosti a bázně Boží. Tento poslední dar Boží bázně je pravým opakem strachu, který předtím ochromoval učedníky: je to láska k Pánu, je to jistota Jeho milosrdenstvím a dobrotou, je to důvěra, že se lze ubírat směrem, který ukázal On, aniž by někdy Jeho přítomnost a Jeho podpora zanikla.

Slavnost Letnic obnovuje vědomí, že v nás přebývá oživující přítomnost Ducha svatého. On dává i nám odvahu vyjít za ochranné zdi našich „večeřadel“, nezabydlovat se v životním poklidu nebo sterilních návycích určitých skupinek. Pozvedněme nyní svoji mysl k Marii, která byla mezi apoštoly, když sestoupil Duch svatý, a spolu s prvotní obcí byla protagonistkou podivuhodné zkušenosti Letnic. Prosme ji, aby vymohla církvi horlivého misijního ducha.

 

Přeložil Milan Glaser

31. května 2020, 13:23