Hledejte

Vatican News
Ilustrační foto Ilustrační foto  (Vatican Media)

Pracující bez práv by měli pobírat základní plat, vyzývá papež

Zatímco někteří političtí představitelé se v současnosti dožadují univerzální světové vlády pro boj s koronavirem, papež František naléhá na univerzální mzdu pro pracující po celém světě, kterým jsou upírána zaměstnanecká práva.

Učinil tak v nedělním listě adresovaném hnutím neformální ekonomiky, s nimiž vede dialog již od počátku svého pontifikátu a která dvakrát oslovil v Římě a jednou v bolivijském Santa Cruz. Mezi tato uskupení hospodářských disidentů náleží rovněž sdružení argentinských sběračů starého papíru („cartoneros“), s nímž se kardinál Bergoglio setkával ve své předchozí diecézi, a dále jiná antiglobalizační, ekologická a sociální hnutí, etické bankovnictví, fairtradová družsta a obchody a podobně. „Za této pandemie vám chci být nablízku a obzvláště na vás myslím“, píše jim římský biskup, „protože pokud přirovnáme zápas s koronavirem k válce, jste neviditelnou armádou, nasazenou v nejnebezpečnější zákopové linii. Nemáte jiné zbraně než solidaritu, naději a smysl pro společenství, které opětovně rozkvétají v těchto dnech, v nichž nikdo nemůže zachránit sám sebe. (...) Jste pravými tvůrci sociální poezie, kteří na zapomenutých periferiích hledají důstojná řešení na nejožehavější problémy vyřazovaných lidí“.

V rámci panujícího systému jste zcela neviditelní a nedostává se vám uznání, jehož byste zasloužili, připouští František, neboť trh ani stát se na periferie nedostatnou a vaše zdroje nestačí na to, abyste nahradili státní zabezpečení. “Pohlížejí na vás s nedůvěrou, protože se vymykáte pouhé filantropii, organizujete se v komunitách a domáháte se svých práv, aniž byste se spokojili s drobky, které upadnou ze stolů držitelů hospodářské moci. Často se vás zmocňuje hněv a bezmoc, protože nerovnost přetrvává, i když veškeré výmluvy pro udržování určitých privilegií selhávají. Navzdory tomu nepropadáte sebelítosti, ale dokážete si vykasat rukávy a nadále pracovat pro své rodiny, městské čtvrti, obecné dobro. Tento váš postoj mi pomáhá, vystavuje sebezpochybnění a je pro mne velkým poučením”, svěřuje se papež.

František se v myšlenkách obrací k mnoha lidem, kteří stranou mediální pozornosti slouží nesčetným potřebným, a z jeho detailního popisu vyplývá, že toto prostředí dobře zná: “Ženy, které rozmnožují jídlo v chudinských stravovnách, když dokážou stovky dětí nasytit balíčkem rýže a dvěma cibulemi; rolníci, kteří nadále obdělávají půdu tak, aby neničili přírodu, přivlastňovali si její plody či spekulovali s lidskou nouzí, se neobjevují v hromadných sdělovacích prostředcích. Rád bych, abyste věděli, že náš nebeský Otec na vás hledí, zná vás, váží si vás a podporuje vaši volbu”.

Papež se poté zmiňuje o protivirových opatřeních, kterým jen stěží mohou dostát lidé žijící v improvizovaných obydlích či zcela bez přístřeší, migranti, lidé, jimž byla odňata svoboda anebo se zrovna snaží vymanit z nějaké závislosti. Právě takovým vrstvám populace lidová hnutí pomáhají, za což jim František upřímně děkuje, aby vzápětí pranýřoval dominantní ekonomicko-finanční paradigmata: “Doufám, že vlády pochopí nedostatečnost technokratických vzorců, zaměřených na stát a trh, při nakládání s touto krizí a dalšími závažnými problémy lidstva. Dnes více než kdy jindy mají stát ve středu lidé, společenství a národy, aby jednotně léčili a uzdravovali se za vzájemného sdílení”.

Ačkoli hnutí neformální ekonomiky byla vyloučena z “globalizačních výhod, oněch povrchních povyražení, otupujících mnohá svědomí”, nuceně nesou důsledky globalizace, a to v dvojnásobné míře, podotýká František. Jejich členové totiž žijí ze dne na den bez právních záruk a zabezpečení, čímž se pro ně karanténa stává nesnesitelnou. Jmenovitě papež poukazuje na podomní prodejce, sběrače surovin, provozovatele kolotočů a lunaparků, drobné zemědělce, zedníky či krejčí, kteří provozují nezávislou pracovní činnost anebo se dávají najímat načerno, což jim nezajišťuje stálý plat. “Nastal čas”, zdůrazňuje papež, “zamyslet se nad formou základní univerzální mzdy, která by uznala ušlechtilost a nezastupitelnost úloh, jež zastáváte, nad platem, který by zaručil a proměnil v realitu ono lidské a křesťanské heslo: Již žádný pracující bez základních práv.”

V závěru listu František nazývá lidová hnutí “nepostradatelnými budovateli” post-koronavirové společnosti. Díky své kultuře, metodologii a moudrosti, v níž vnímají bolest druhého člověka jako svou vlastní, jsou totiž schopna zahájit skutečně všestranný rozvoj lidstva, založený na protagonismu národů v jejich různorodosti a na univerzálním přístupu všech obyvatel planety ke kýženým třem P – půdě, přístřeší a práci. “Doufám, že toto období ohrožení nás přivede k tomu, abychom převzali kontrolu nad svým životem, otřese naším ospalým svědomím a povede k lidské i ekologické konverzi, která ukončí zbožňování peněz a soustředí se na důstojnost a život”, přeje si František. “Naše soutěživá a individualistická společnost, se svými frenetickými rytmy výroby a spotřeby, svým nadměrným luxusem a nezměrným ziskem pro nemnohé, potřebuje změnu, nové promyšlení a regeneraci”, vysvětluje papež a zve do hry adresáty svého listu, kteří znají “krize a odříkání a dokáží je s mravní čistotou, úsilím, důstojností a solidaritou přetvořit v příslib života pro své rodiny a komunity”. Modlím se za vás a žádám Boha, aby vás naplnil silou, která neklame: nadějí, ujišťuje papež členy neformálních ekonomických hnutí, kterým napsal na Boží hod velikonoční, a prosí je o vzájemnost v modlitbě, kterou v tomto období silně potřebuje.

(jag)

 

 

13. dubna 2020, 13:21