Hledejte

Vatican News
Papež František před ikonou Salus populi Romani, 15. března 2020 Papež František před ikonou Salus populi Romani, 15. března 2020  (Vatican Media)

Papež František se vydal do římských chrámů s modlitbou za konec epidemie

Papež František v neděli v podvečer vyjel z Vatikánu do baziliky P. Marie Větší a do kostela sv. Marcela na Via del Corso.

Třetí neděle postní letošního roku vstoupí do dějin jako den, kdy se Římané nemohli účastnit bohoslužeb a do otevřených leč prázdných farních kostelů přišel jen ten, kdo se nebál zariskovat, že cíl své cesty bude nucen obhájit před policejní hlídkou. Do přízračně prázdných římských ulic se vydal v podvečer papež František. Zamířil nejprve do hlavní mariánské baziliky Věčného města, před ikonu Salus populi Romani, a odtud se vydal do kostela sv. Marcela na Via del Corso, kde se uctívá kříž, který byl v roce 1522 za “Velkého moru” nošen v procesí ulicemi města a jemuž je přičítána záchrana mnohých. 

Jak potvrdil vatikánský tiskový mluvčí Matteo Bruni, Svatý otec opustil Vatikán krátce před 16 hodinou. Po modlitbě v bazilice Santa Maria Maggiore se odebral na Via del Corso a část této ulice spojující Piazza Venezia a Piazza del Popolo prošel pěšky jako poutník, aby se pomodlil před křížem u sv. Marcela. Svatý otec v modlitbě prosil o ukončení pandemie, která zasáhla Itálii a svět, a o uzdravení nemocných. Pamatoval také na mnoho zemřelých těchto dní a prosil za jejich příbuzné a přátele, aby nalezli útěchu a oporu. Do svých modliteb zahrnul také zdravotnický personál, lékaře a všechny ty, kdo v těchto dnech svou prací zajišťují provoz společnosti.

Zvláštní úcta papeže Františka k ikoně Salus populi Romani je dobře známá. Do Paolinské kaple v nejstarším mariánském chrámu Říma, kde je uchovávána, nepřichází pouze ve zvláštní svátky, nýbrž začíná v ní také všechny své zahraniční cesty a s díkuvzdáním se před ikonu vrací na zpáteční cestě přímo z letiště. Také toto vyobrazení Matky Boží provázelo a utěšovalo Římany v těžkých dobách epidemií. V roce 593 je papež Řehoř Veliký nesl v procesí za ukončení moru a v roce 1837 se Řehoř XVI. před ikonou modlil za konec epidemie cholery.

Před křížem u sv. Marcela
Před křížem u sv. Marcela

Podobně také druhá etapa dnešní papežovy pouti spojuje dnešní dny s chvílemi, kdy Římané vzývali Boží pomoc v těžkých hodinách minulosti. V kostele sv. Marcela na Via del Corso se uctívá dřevěný kříž z 15. století, který zázrakem ušel požáru kostela a ochránil město před šířením morové nákazy. V nejnovějších dějinách se před ním modlil Jan Pavel II. v Den odpuštění během Svatého roku 2000.

Zázrační události spojované s tímto křížem mají počátek 23. května 1519, kdy noční požár obrátil v popel kostel zasvěcený papeži Marcelovi. Mezi doutnajícími pozůstatky chrámu byl nalezen neporušený kříž z hlavního oltáře, u něhož hořela malá olejová lampička. Od té doby se schází každý pátek před křížem skupina věřících k modlitbě. 8. října 1519 rozhodl papež Lev X. o výstavbě nového kostela. 

O tři léta později, když město zasáhl tzv. “Velký mor”, vynesli Římané kříž do ulic, navzdory zákazům majícím zabránit šíření epidemie. Kříž byl ulicemi města nesen ke Svatopetrské bazilice. Jeho putování trvalo dlouhých 16 dní, od 4. do 20. srpna 1522. S postupujícím procesím totiž začínal mor ustupovat a každá farnost chtěla podržet zázračný kříž co nejdéle. V okamžiku, kdy se procesí vrátilo zpátky do kostela, morová epidemie zcela zmizela. 

Od roku 1600 se procesí z kostela sv. Marcela do Svatopetrské baziliky stalo součástí oslav Svatých roků. Na zadní straně kříže je připomínají jména papežů a letopočty jubilejních let.

(job)

Papež jako poutník na Via del Corso
Papež jako poutník na Via del Corso

 

16. března 2020, 00:42