Hledejte

Vatican News
2020.03.25 Udienza Generale Papež pronáší středeční katechezi 25. března 2020  (Vatican Media)

Evangelium života

Papežova katecheze na slavnost Zvěstování Páně – 25. výročí encykliky Evangelium vitae sv. Jana Pavla II.

(Lk 1,30-31.34-35.38)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Před dvacetipěti lety v tento den, 25. března, na který připadá slavnost Zvěstování Páně, vydal svatý Jan Pavel II. encykliku Evangelium vitae o hodnotě a nedotknutelnosti lidského života.

Spojitost mezi Zvěstováním a Evangeliem života je těsná a hluboká, jak zdůraznil sv. Jan Pavel II. svojí encyklikou. Dnes toto učení hlásáme v kontextu pandemie, která ohrožuje lidský život a světovou ekonomii.  Tato situace dává ještě silněji pocítit slova, jimiž začíná encyklika: „Evangelium života - radostná zvěst o životě - tkví pevně v základech Ježíšova poselství. Je církví každodenně přijímána s láskou a musí být také se statečnou věrností hlásána jako zpráva, která je určena lidem každého věku a každé kultury“ (Evangelium vitae, 1).

 A jako každé evangelní poselství, musí být především dosvědčováno. S vděčností myslím na tiché svědectví mnoha lidí, kteří různými způsoby pečují o nemocné, staré, osamocené a nemohoucí lidi. Uvádějí do praxe evangelium života jako Maria, která přijala andělovu zvěst a vydala se za příbuznou Alžbětou, která potřebovala pomoc.

Život, který jsme povoláni podporovat a bránit, vskutku není abstraktní pojem, ale uskutečňuje se vždycky v člověku z masa a kostí: v právě počatém dítěti, v marginalizovaném chudém, v nemocném, který je sám a sklíčen anebo v terminálním stadiu, v tom, kdo přišel o práci nebo ji nemůže nalézt, v odmítáném a ghettizovaném migrantovi. Život se v lidech projevuje konkrétně.

Každá lidská bytost je Bohem povolána těšit se z plnosti života; je svěřena do mateřské péče církve, jejíž srdce i mateřské útroby se nemohou nezachvět při jakémkoli ohrožení lidské důstojnosti a lidského života. Obrana života není pro církev žádnou ideologií, je lidskou realitou, která se týká všech křesťanů, právě proto, že jsou křesťané, a proto, že jsou lidé.

Útoky na důstojnost a život lidí bohužel pokračují také v naší době, která je epochou všeobecných práv člověka. Stojíme dokonce před novými hrozbami a novým otroctvím a zákonodárství nechrání vždycky ten nejslabší a nejzranitelnější lidský život.

Poselství encykliky Evangelium vitae  je proto nyní více než aktuální. Nehledě na krizové situace, jako ta, kterou prožíváme, jde o to, aby se na poli kultury a vzdělávání předávala budoucím pokolením schopnost solidarity, starostlivosti a přívětivosti, a to s plným vědomím, že kultura života není výsadní odkaz křesťanů, nýbrž patří všem, kteří usilují o vytváření bratrských vztahů a  uznávají hodnotu každého člověka, také křehkého a trpícího.

Drazí bratři a sestry, každý lidský život je sám o sobě jedinečný, neopakovatelný a má nesmírnou hodnotu. To je třeba vždy znovu hlásat odvahou slova a odvahou činů. To přivádí k solidaritě a bratrské lásce k velké lidské rodině i každému z jejích členů.

Proto spolu se svatým Janem Pavlem II., který napsal tuto encykliku, opakuji s obnoveným přesvědčením  a spolu s ním výzvu, kterou se před pětadvaceti lety obrátil ke všem: „Respektuj, braň, miluj a opatruj život, každý život, každý lidský život! Pouze na této cestě nalezneš spravedlnost, pokrok, svobodu, pokoj a štěstí!“ (Evangelium vitae, 5).

 

Přeložil Milan Glaser

25. března 2020, 15:27