Papež k Centru Simona Wiesenthala: Nikoli řešení silou, nýbrž cesta sbližování
Těmito slovy dnes římský biskup přivítal delegaci Centra Simona Wiesenthala, s nímž, jak podotknul, Svatý stolec udržuje dlouhodobé kontakty. Centrum nesoucí jméno známého židovského aktivisty a sídlící v Los Angeles zejména uchovává památku obětí šoa, pokračoval papež, a upozornil na blížící se 75. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, které připadne na příští pondělí (27.1):
„V roce 2016 jsem tam setrval v tichu, abych vše zvnitřnil a modlil se. Dnes jsme pohlceni ve víru dění a jen s námahou se dokážeme zastavit, abychom pohlédli do nitra, ztišit se, abychom zaslechli volání trpícího lidstva. Dnešní konzumismus je rovněž verbální – kolik zbytečných slov, kolik času promrhaného napadáním a obviňováním, kolik hanlivého křiku, aniž by se dbalo na to, co se říká. Ticho naopak napomáhá k uchování paměti. Jestliže ztratíme pamět, zničíme budoucnost. Výročí nevypověditelné krutosti, kterou lidstvo objevilo před pětasedmdesáti lety, by mělo vybídnout k zastavení, tichému setrvání a upamatování. Potřebujeme to, aby se nás nezmocnila lhostejnost.“
Papež František vyjádřil znepokojení nad přibýváním sobecké netečnosti, která se v různých částech světa stává živnou půdou k rozkvětu partikularismů a populismů. Z tohoto podhoubí rychle vyrůstá nenávist, jak dokazuje opětovné šíření barbarského antisemitismu, dodal.
„Nikdy nepřestanu rozhodně odsuzovat jakoukoli formu antisemitismu. Pokud však chceme tento problém řešit u kořenů, musíme se též zasadit o obdělávání půdy, z níž vyrůstá nenávist, a rozsévání pokoje. Začleňováním, vyhledáváním a chápáním druhého člověka totiž více chráníme také sami sebe. Je proto naléhavé opětovně zapojit lidi, kteří zůstali na okraji, podat ruku vzdáleným, podpořit odepisované, kteří nemají peníze a prostředky, pomoci obětem nesnášenlivosti a diskriminace.“
Židy a křesťany pojí bohaté duchovní dědictví, citoval římský biskup z koncilní deklarace Nostra aetate. Bylo by žádoucí, abychom tento odkaz stále lépe poznávali a dávali ho do služeb všem lidem:
„Vnímám, že právě my jsme dnes, v první řadě, povoláni k této službě. Nesmíme si zachovávat odstup a vyřazovat druhé, nýbrž být jim nablízku a začleňovat je. Nepodporujme řešení silou, nýbrž nastupme na cestu sbližování. Pokud to neučiníme my, kteří věříme v Toho, kdo na nás z nebeských výšin pamatoval a vzal si k srdci naše slabosti, kdo jiný to učiní?“
Tázal se František a vyzval k posílení spolupráce na obranu nejslabších lidí. Kéž nám Nejvyšší Bůh pomáhá, abychom se stále více respektovali, měli se rádi a změnili tento svět k lepšímu setbou pokoje, loučil se papež s delegací Centra Simona Wiesenthala.
(jag)
