Hledejte

Vatican News
POPE FRANCIS POPE FRANCIS  (ANSA)

O Skutcích apoštolů - »Málem mě chceš přesvědčit, abych se stal křesťanem!«

Katecheze papeže z 11. prosince, aula Pavla VI.

Vězněný Pavel před králem Agrippou

(Sk 26,22-23)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Ve čtení ze Skutků apoštolů se evangelium dále ubírá světem a svědectví svatého Pavla je stále více pečetěno utrpením, které s během času v Pavlově životě narůstá. Pavel není jenom horlivým šiřitelem evangelia, neochvějným misionářem mezi pohany, uvádějícím v život nové křesťanské obce, nýbrž také trpícím svědkem Vzkříšeného (srov. Sk 9,15-16).

Příjezdem apoštola do Jeruzaléma, popsaném v 21. kapitole Skutků, se proti němu rozpoutá zuřivá nenávist. Předhazují mu: „Byl to pronásledovatel! Nevěřte mu!“ Jeruzalém byl vůči Pavlovi stejně nepřátelský jako k Ježíši. Když navštíví chrám, poznají ho, zmocní se jej a chtějí lynčovat. Je však zachráněn římskými vojáky in extremis. Je obžalován, že učí proti Zákonu a chrámu, a je  uvězněn, čímž začíná jeho pouť jakožto vězně. Nejprve stane před veleradou, potom před římským místodržitelem v Cesareji a nakonec před králem Agrippou. Lukáš poukazuje na  podobnost mezi Pavlem a Ježíšem. Oba byli svými protivníky nenáviděni, veřejně obžalováni a císařská moc uznala jejich nevinu. Pavel je tak přičleněn k utrpení svého Mistra, a jeho utrpení se stává živým evangeliem.

Přišel jsem z baziliky svatého Petra, kde jsem byl nejprve na audienci s ukrajinskými poutníky z jedné ukrajinské diecéze. Lidé  tam byli velice pronásledováni a trpěli pro evangelium. Nesmlouvali však o víře. Jsou příkladem. V Evropě dnes mnozí křesťané bývají pronásledováni a dávají život za víru, jsou pronásledováni v rukavičkách, tedy odsouváni stranou, marginalizováni. Mučednictví je ovzduším života křesťana, křesťanské obce. Vždycky mezi námi budou mučedníci. A to je znamení, že jdeme Ježíšovou cestou. Je to požehnání Páně, když je v Božím lidu někdo, kdo svědčí mučednictvím.

Pavel je předvolán, aby se hájil před obviněními, a nakonec se jeho obhajoba před králem Agrippou II. stává účinným svědectvím víry (srov. Sk 26,1-23). Pavel říká o svojí konverzi, že  Vzkříšený Kristus z něj učinil křesťana a poslal jej mezi pohany slovy: »Máš jim otevřít oči, aby se obrátili ze tmy ke světlu, z moci ďáblovy k Bohu. Tak dosáhnou vírou odpuštění hříchů a údělu mezi posvěcenými« v Kristu (v. 18). Pavel, poslušen tomuto pověření, pak jenom ukazoval, jak proroci a Mojžíš předpovídali to, co nyní hlásá: »že totiž Mesiáš je podroben utrpení, že jako první vstane z mrtvých a že zvěstuje světlo jak židovskému lidu, tak pohanům« (v.23). Nadšené Pavlovo  svědectví pohne srdcem krále Agrippy, kterému však schází už jen rozhodný krok a proto říká: »Málem mě chceš přesvědčit, abych se stal křesťanem!« (v.28). Pavel je prohlášen za nevinného, ale nemůže být propuštěn, protože se odvolal k císaři. Nezadržitelná pouť Božího Slova proto pokračuje do Říma. Pavel skončí v okovech tady v Římě.

Od tohoto okamžiku je Pavel líčen jako vězěň, jehož pouta označují věrnost evangeliu a dosvědčují Vzkříšeného. Pouta jsou zajisté ponižující zkouškou pro apoštola, který je světu prezentován jako »zločinec« (2 Tim 2,9). Jeho láska ke Kristu je však tak silná, že i tato pouta jsou viděna očima víry, která pro Pavla není „nějaká teorie, mínění o Bohu a světě, [...] nýbrž „dopad Boží lásky na jeho srdce, [...]  víra sama je tak láskou k Ježíši Kristu“ (Benedikt XVI., Homilie při zahájení Roku sv. Pavla, 28. června 2008).

Drazí bratři a sestry, Pavel nás učí vytrvalosti ve zkoušce a schopnosti chápat všechno očima víry. Prosme dnes Pána, aby na přímluvu tohoto apoštola oživil naši víru a pomohl nám být věrní do všech důsledků svému povolání křesťanů, Pánových učedníků a misionářů.

 

Přeložil Milan Glaser

11. prosince 2019, 15:56