Cerca

Vatican News
Br. Emiliano Antenucci na papežské audienci (25.3.2019) Br. Emiliano Antenucci na papežské audienci (25.3.2019) 

Papež věnoval vatikánským zaměstnancům brožurku s titulem „Nepomlouvej druhé"

Papež František rád obdarovává své okolí knihami – objemné svazky duchovních příruček si každoročně z předvánočního setkání římské kurie odnášejí členové kardinálského sboru (naposledy to bylo osmisetstránkové Kompendium teologie, asketiky a mystiky od francouzského kněze Adolpha Tanquereye (1854-1932), které hojně využíval mladý jezuita Bergoglio) a poněkud útlejší dílka dostávají kněží, s nimiž se římský biskup každoročně setkává na Zelený čtvrtek i při jiných příležitostech. Tentokrát se dostalo též na vatikánské zaměstnance, kterým papež vzkázal, aby nepomlouvali své kolegy.

„Klepy jsou jako teroristický útok“, prohlásil papež opakovaně při kázáních v Domě svaté Marty, ale také při různých audiencích. Jedná se tedy o jev, o jehož nebezpečnosti pro vnitřní život církve je Petrův nástupce nepochybně přesvědčen. Neudivuje proto, že před několika dny našli všichni vatikánští zaměstnanci ve své schránce útlý, třicetistránkový sešitek kapesního formátu s výmluvným názvem: Nepomlouvej druhé! (Non sparlare degli altri, Effatá, 2019). Jeho autorem je italský kapucín Emiliano Antenucci, „vynálezce“ kurzů vnitřního ztišení, který papeži Františkovi již před několika lety daroval ikonu Panny Marie, Matky ticha.

Proč tak přísně odsuzujeme druhé?, ptá se italský řeholník v úvodním zamyšlení, uvozeném výňatky z papežových promluv. Činíme tak z nedostatku lidskosti, z nedbalosti o druhé, či protože nám chybí sebeúcta i úcta k Bohu anebo pociťujeme nadřazenost při rozdělování lidí na dobré a špatné. Františkánský řeholník pak vybízí čtenáře ke zpytování svědomí nad dvanácti tvrzeními, jimiž odpovídá na otázku, „proč druhé pomlouváme“. Mezi možnými důvody nejmenuje pouze hněv, závist a špatnost, nýbrž také nedostatek sebeúcty, strach z otevřeného dialogu s druhým člověkem a rovněž skutečnost, že šiřitel drbů je ve skutečnosti hluboce nešťastný člověk.

Antenucciho knížečka nicméně nesetrvává pouze u negativní analýzy, nýbrž naopak – opětovně na základě papežových promluv – předkládá seznam dvanácti duchovních léků, s jejichž pomocí se lze vymanit z pomlouvačného tónu i postoje. Patří k nim modlitba za očerňovanou osobu, diskrétnost v uchování svěřených tajemství, hledání pozitivních stránek na druhém člověku či zcela konkrétní kousnutí do jazyka.

Autor svazku zároveň vypočítává pět postupů k obrácení srdce: pohled do zrcadla spojený se zpytováním svědomí, pohled na Ukřižovaného, abychom zakusili, nakolik nás Bůh miluje, a naučili se odpouštět sami sobě, Bohu i druhým, zejména těm, kdo nám ublížili. Dále uvádí pohled na chudé, který nás zbavuje vlastní sebestřednosti a pohodlnosti, pohled na přírodu a pohled do věčnosti. Všechny tyto postoje kladou značný důraz na mlčení, které je „duchovní cestou vycházející z ucha, dospívající k ústům a uzavírající se v mysli a srdci“, píše italský řeholník.

Ztišení, mlčenlivost, rezervovanost a diskrétnost se projevily jako nepopiratelné hodnoty rovněž v lidové moudrosti a výrocích slavných osobností, které bratr Antenucci shromáždil v závěru brožurky: „Zajímejte se spíše o myšlenky než o lidi“, radí nositelka Nobelovy ceny, Marie Curie-Sklodowská. „Velcí duchové diskutují o idejích, průměrní o událostech a malí o lidech a jejich konání“, poznamenává Eleanor Rooseveltová, manželka prezidenta USA. Proto papež vzkazuje svým zaměstnancům: „Hleďte si sami sebe, avšak především se naučte umění mlčet, jaké prokázal Ježíš před davem, který ho chtěl lynčovat, anebo před soudem, který ho nespravedlivě odsoudil. Aniž byste přitom zapomínali na osmé přikázání: Nepromluvíš křivého svědectví...“

(jag)

22. července 2019, 12:01