Cerca

Vatican News
Společnost afrických misionářů Společnost afrických misionářů  (Vatican Media)

Papež se modlí za misionáře uneseného v Nigeru

Společnost afrických misií je misijní institut, který vznikl z podnětu francouzského kněze Melchiora de Marion Brésillac. Jeho zakladatel spolu s dalšími třemi misionáři zemřel při své první africké misii do Sierra Leone v polovině 19. století při epidemii žluté zimnice (1859), navzdory tomu se však společenství dále rozrůstalo, a to především zásluhou nového představeného, o. Augustina Planqueho.

Ten založil také ženskou větev – kongregaci sester misionářek Panny Marie, Královny apoštolů. Dnes celá rodina afrických misionářů čítá 82 komunit s bezmála tisícovkou členů, kteří působí v řadě afrických států a věnují se misijní animaci v zemích svého původu. V Římě, kde sídlí generální kurie, se v těchto dnech konalo zasedání generální kapituly, které vyvrcholilo dnešní papežskou audiencí.

„Děkuji vám za vaši misijní horlivost, prodchnutou odvahou, která vás vede k tomu, abyste vycházeli navenek a přinášeli všem lidem život Ježíše Krista, ačkoli tím mnohokrát a ve stopách svých zakladatelů riskujete vlastní život. Chtěl bych se v této souvislosti připojit k vaší modlitbě za vašeho spolubratra, otce Pierluigiho Maccalliho, který byl před mnoha měsíci unesen v Nigeru. Ujišťuji vás, že Svatý stolec se zajímá o jeho znepokojivou situaci a věnuje jí pozornost.“

Otce Pierluigiho Maccalliho unesla v polovině září skupina ozbrojených mužů z jeho farnosti na hranici mezi Nigerem a Burkina Faso. Od té doby je nezvěstný a o jeho osudu neexistují žádné oficiální zprávy. Rovněž panuje nejistota o totožnosti únosců, ačkoli zřejmě náleželi k jedné z četných džihádistických skupin, které v oblasti operují. Misionář italského původu ve svěřených vesnicích (v oblasti Bomoanga) působil zejména na poli zdravotnictví – založil zde centrum pro výživu, laboratoř, ale také přispěl k výstavbě několika škol a studní. Místní obyvatelé – křesťané i muslimové – si velice vážili jeho pomoci.

Svatý otec nicméně při dnešní audienci pro Společnost afrických misií zmínil také jinou – a kladnou – stránku jejich působení, a tou je nárůst povolání v Africe i Asii. To vnáší radost do celé duchovní rodiny, tvořené převážně kněžími, ale také řeholnicemi a přidruženými laiky. Evangelium lze totiž hlásat jedině ve společenství, které svými skutky a projevy vstupuje do každodenního života druhých, překonává vzdálenosti a ponižuje se až k pokoření.

„Povzbuzuji vás, abyste též vytrvali ve svém úsilí o úzkou spolupráci se členy jiných náboženství a institucí, ve službě dětem a nejzranitelnějším lidem, obětem válek, nemocí, obchodování s lidmi. Volba nejposlednějších, těch, které společnost odmítá a odsunuje stranou, je totiž znamením, jímž se konkrétně projevuje přítomnost a starostlivost milosrdného Krista. Takto můžete z podnětu Ducha sloužit kultuře dialogu a setkání, která se ujímá nejmenších a chudých, abyste přispívali k nástupu pravého lidského bratrství.“

Jako rodina jste povoláni k tomu, abyste dosvědčovali Krista skrze vzájemnou lásku a radost, vyzařující z ryzího bratrského života, pokračoval římský biskup. Tento postoj ovšem předpokládá osobní vztah ke Kristu, který je třeba pěstovat nasloucháním Božího slova, svátostným životem a službou bratrům. Počáteční motivací k evangelizaci je totiž Ježíšova láska, kterou jsme přijali a zkušenost, že jsme byli spaseni.

„Proto je důležité znovu si osvojit kontemplativního ducha, který nám umožní denně objevovat, že jsme nositeli dobra, jež zlidšťuje a pomáhá vést nový život. (...) Naslouchejte Duchu svatému a neobávejte se nových cest, abyste dali najevo, že Bůh je stálá novost, a proto nás ustavičně podněcuje k novému vyjití a změně místa, abychom šli až za to, co je nám známé, na periferie a k hraničním oblastem (Gaudete et exultate,135).“

Vyzýval Petrův nástupce členy Společnosti afrických misií při dnešní audienci.

(jag)

17. května 2019, 14:23