Papež: Boží dar není třeba si vybojovat, vydobýt či zasloužit

Zahájilo ji čtení z knihy Skutků apoštolů (1,3-5), jež podává, jak Zmrtvýchvstalý Ježíš poskytl apoštolům mnoho důkazů, že žije, zjevoval se jim, mluvil o Božím království a přikázal jim, aby čekali na Otcovo zaslíbení, spočívající v tom, že budou pokřtěni Duchem svatým. Petrův nástupce pak zahájil nový cyklus katechezí, který – jak řekl v samotném úvodu - přiblíží cestu evangelia světem a ukáže, jak se v podivuhodných účincích snoubí Slovo Boží a Duch svatý. Svoji promluvu pak končil takto:

„Vzkříšený vybízí svoje, aby neprožívali přítomnost úzkostně, ale stali se spojenci času, uměli čekat na rozuzlení posvátných dějin, které nebyly přerušeny, nýbrž pokračují, a dovedli očekávat „kroky“ Boha, který je Pánem času i prostoru. Vzkříšený vybízí svoje, aby „nevymýšleli“ svoje poslání, nýbrž počkali, až Otec dynamizuje jejich srdce svým Duchem, aby mohli vydávat svědectví  v misijním poslání, schopném šířit se z Jeruzaléma až do Samařska, překonat hranice Izraele a dojít až na periferie světa.

Toto očekávání prožívají apoštolové společně jako rodina v Pánu v hořejší místnosti či večeřadle, jehož stěny stále dosvědčují dar, kterým se Ježíš odevzdal svým v eucharistii. A jak očekávají tuto sílu, Boží dynamis? Vytrvale se modlí jako by jich nebylo mnoho, nýbrž jen jeden. Jednomyslně setrvávali v modlitbách. Modlitba totiž přemáhá samotu, pokušení i podezření a otevírá srdce ke společenství. Přítomnost žen a Marie, Ježíšovy matky, tuto zkušenost zesiluje. Ony se naučily od Mistra jako první dosvědčovat věrnost lásce a moc společenství, přemáhající každou bázeň. Prosme Pána také o trpělivost vyčkat jeho kroků, „nevymýšlet“ si Jeho dílo, zůstat poddajní v modlitbě, vzývat Ducha a pěstovat umění církevního společenství.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy KATECHEZE je ZDE

V samotném závěru generální audience po pozdravech jednotlivých jazykových skupin poutníků papež František ještě dodal:

„Zítra slavíme Nanebevstoupení Páně. Jako apoštolové, tak i nám dnes Pán opakuje: »Nenechám vás sirotky. Zase k vám přijdu a budu s vámi po všechny dny až do konce« (srov. Jan 14,17-18). Budete-li Ježíšovými přáteli, dá vám pocítit, že je ve vašem životě přítomen, a nebudete se nikdy cítit osamoceni či opuštěni.“

Po společné recitaci modlitby Otčenáš Petrův nástupce všem požehnal.

(mig)