Cerca

Vatican News
Pope Francis' audience Na audienci pro studenty a učitele římského gymnázia Visconti  (ANSA)

O poctivém hledání pravdy, potřebě zpytovat svědomí a schopnosti milovat

Sobotní dopolední program papežových audiencí se končil stejně jako minulý týden setkáním se školskou mládeží. Tentokrát přišlo do vatikánské auly Pavla VI. na pět tisíc studentů a učitelů římského gymnázia, jež nese jméno slavného italského archeologa Ennia Quiriniho Viscontiho, u příležitosti probíhajícího Aloisiánského jubilejního roku, vyhlášeného ke 450. výročí narození sv. Aloise Gonzagy SI.

Gymnázium bylo založeno roku 1871, tedy zároveň se zánikem papežského státu v rozlehlé budově tzv. Římské koleje, kterou zbudovali jezuité v druhé polovině 16. století a jejíž součástí je také kostel sv. Ignáce z Loyoly, kde spočívají ostatky sv. Aloise. Slavnou – čtyři a půl století trvající - historii této vzdělávací instituce neponechal Svatý otec bez povšimnutí. Zmínil některé její proslulé jezuitské absolventy, jakými je astronom Christopher Clavius SI (1538-1612), slavný misionář v Číně Matteo Ricci SI (1552-1610), zakladatel egyptologie Athanasius Kircher SI (1602-1680) či průkopník spektroskopie Angelo Secchi SI (1818-1878). Ze studentů, kteří touto institucí prošli po jejím zestátnění koncem 19. století, připomněl papež František Eugenia Pacelliho, pozdějšího papeže Pia XII. anebo Franca Modiglianiho italského ekonoma a nositele Nobelovy ceny.

„Je na vás – řekl Papež František dnešním studentům – abyste převzali tuto pochodeň a nesli ji dál ve změněné historické a společenské situaci. Ti, kteří byli před vámi se vyznačovali zaujetím pro vědění a kulturu. Vztah ke kultuře a vědě se však bohužel nezřídka dnes vyznačuje lhostejností,“ posteskl si Svatý otec. „Škola je dobrodiním pro všechny a musí zůstat líhní, jež vychovává k inkluzi, respektování odlišností a ke spolupráci.

Hodnota bratrství se zakládá na svobodě a na poctivém hledání pravdy, na prosazování spravedlnosti a solidarity zejména ve vztahu k těm slabším. Není-li svoboda, není výchova a není ani budoucnost. Pokud není pravda poctivě hledána, nýbrž vnucována, připravuje o schopnost hledat, připravuje o budoucnost a odosobňuje. Pokud neprosazujeme spravedlnost, staneme se nutně zbabělou, sobeckou zemí, která slouží jenom někomu. Bez pozornosti k těmto hodnotám a jejich hledání nemůže nastat mírumilovné soužití. Nespravedlností narůstá nenávist, která, jak víme, končí konfliktem.“

Papež František, který svoji čtenou promluvu průběžně doplňoval improvizovanými vsuvkami, obrátil pozornost také ke tématice zpytování svědomí.

Vám, mladí studenti, tady říkám: naučili jste se naslouchat svému svědomí? Víte, co se ve vás děje? Naučili jste se zdravé introspekci? Nikoli té chorobné a neurotické, nýbrž zdravé, která sleduje, co se děje v nitru. Co se ve mně děje? To je víc než věda, je to moudrost... abychom se nestali kouskem papíru, kterým cloumá vítr z jedné strany na druhou. Dobře o tom přemýšlejte. Bylo by hezké, kdybyste mezi sebou i spolu se svými učiteli důkladně pouvažovali nad tím, co je to svědomí, co se děje ve svědomí, jak mohu objevit, co se ve mně děje, a jak se ve svědomí rodí dobré a nedobré postoje. Udělejte tuto zkušenost. Prospěje vám. To však předpokládá vyšetřit si prostory ke ztišení.“

Papež pak v této souvislosti mluvil o závislosti na mobilech, které se mohou stát drogou. Nebezpečím je také redukovat komunikaci na pouhé kontaktování. Pravda přebývá v lidském nitru, jak napsal sv. Augustin (in interiore homine habitat veritas – De vera rel., 39,72), a tu je třeba hledat. Římský biskup pak navázal tématem, které je mladé generaci nejbližší, a mluvil o schopnosti milovat.

V citovém životě jsou podstatné dvě dimenze: ohleduplnost a věrnost. Milovat je třeba skromně, nikoli bezostyšně. A v lásce zachovat věrnost. Láska není hra. Láska – schopnost milovat – je to nejkrásnější, co nám Bůh dal. Nepošpiňte jí bezostyšnou neskromností a nevěrností. Milujte cudně, ale mocně. Milujte srdcem denně se rozpínajícím, nikoli zakrňujícím, zatvrzujícím se jako kámen. Bůh přislíbil svému lidu, že mu odejme srdce z kamene a dá mu srdce z masa. Rozšiřovat srdce z masa – to znamená milovat věrně a skromně. Smysl pro cudnost odkazuje ke svědomí, jež  bdí nad obranou lidské důstojnosti a autenticitou lásky právě proto, aby se nebanalizovala řeč těla. Věrnost spolu s úctou k druhému jsou nezbytnou dimenzí každého opravdového milostného vztahu.“

– řekl mimo jiné papež František na setkání se studenty římského gymnázia Visconti.

 

(mig)

13. dubna 2019, 19:31