Cerca

Vatican News
Z dnešní audience Z dnešní audience  (ANSA)

Papež k italským pediatrům: Děti přitahoval Ježíšův klid a síla

„Vaše práce je strhujícím posláním, které se zmocňuje srdcí a myslí, aniž by si dopřálo odpočinku“. Těmito slovy dnes papež František ocenil každodenní odbornou práci dětských lékařů, která se mnohdy mění v pokornou a kompetentní službu.

Římský biskup přijal dvacetičlennou delegaci Italské pediatrické federace, která sdružuje více než pět a půl tisíce dětských lékařů a všestranně je podporuje v tom, aby, dle papežových slov, autonomně a nestranně vykonávali svůj zásadní a delikátní úkol. Vzhledem ke komornímu rázu setkání papež František odložil připravenou promluvu a se svými hosty rozmlouval spontánně. Obsah tohoto rozhovoru prozatím nebyl zveřejněn. V psaném textu, který František předal k oficiální publikaci, mimo jiné čteme:

„Věk, kterým se zabýváte, tedy od narození až po adolescenci, je bezpochyby nejsilnějším vývojovým obdobím lidského života, a vyžaduje tudíž celistvé poznání lidského těla a jeho patologií. (...) V naší době, v níž veškerý komfort a technologický rozvoj stále invazivněji ovlivňují přirozené dynamiky lidského těla, nabývá na naléhavosti uskutečňování výchovného zdravotnického programu, který by učil životnímu stylu respektujícímu organismus, aby tak pokrok nebyl na úkor člověka.“

Kromě odborné formace, prevence a výzkumu by sdružení dětských lékařů mělo přihlížet k sociálním hlediskům zdravotní péče, připomíná dále Svatý otec. Prevenci a léčbu v italském zdravotnictví si totiž leckdy mohou dovolit pouze ekonomicky zajištěné vrstvy obyvatel. Tato nerovnost by se však neměla družit k mnoha dalším, které již sužují nejslabší složky společnosti, zdůrazňuje František a vyzývá k zajištění zdravotnické péče jako lidského práva.

„Pozornost vůči lidem spolu s vědeckou odborností totiž tvoří zásadní rys vaší profesionality, jejíž nedílnou součástí je též schopnost naslouchat, porozumět a vzbuzovat důvěru. V síle přijaté víry jste povoláni k tomu, abyste se stále více řídili vzorem, na němž se projevuje výsostná lidskost a oddanost druhým – Ježíšem Kristem, zdrojem blízkosti a laskavosti. Pokud si budete často pročítat evangelní příběhy, ve kterých se Ježíš setkává s nemocnými a uzdravuje je, budete z nich čerpat stále novou mízu pro vaše bytí i konání.“

Práce dětského lékaře předpokládá trvalý kontakt s rodiči malých pacientů, pokračuje papež František, kteří se dožadují nejenom lékařské kompetence, nýbrž také lidského bezpečí, protože do lékařových rukou svěřují to nejdražší. Nicméně také děti samotné, upozorňuje římský biskup, citlivě vnímají, zda se k nim stavíme ochotně, či naopak roztržitě, uspěchaně a přezíravě. Pokud se nastolí důvěra, také léčba působí účinněji, dodává.

„Při jednání s dětmi mějme na paměti Ježíšova slova. Ve světě, který si dětí skoro nevážil, je naopak označil za vzor pro člověka, který chce vstoupit do Božího královstí, protože chápe jeho tajemství. Připomeňme si také, nakolik byl Ježíš pro děti atraktivní. Ačkoli je k sobě vůbec nezval či nevábil dárky, děti lákala síla a klid, které vyvěraly z jeho osobnosti. Proto za ním chodily a On je přijímal.“

V souvislosti s Ježíšovou bezvýhradnou oddaností dětem papež František poukazuje na vynikajícího italského lékaře, dnes již zesnulého Franca Panizona (1925-2012). Tento rodák ze severoitalského Terstu založil italskou poválečnou pediatrii a spolu s ní též několik odborných i populárně naučných časopisů. Panizon je autorem více než tří stovek titulů určených odbornému i laickému publiku. Dal podnět ke vzniku Kulturní asociace italských pediatrů a po odchodu do penze pracoval jako dobrovolný lékař v mnoha rozvojových zemích.

„Váš proslavený kolega a učitel, dr. Franco Panizon, hovořil o této bezpodmínečné obětavosti: «Nesmíte položit hlavu na polštář, aniž byste předtím pro děti udělali vše, co bylo možné», říkával a vyzýval dětské lékaře, aby svým nepatrným, leč velice důležitým přínosem, psali dějiny a kulturu své doby. Z toho důvodu vybízel k přesažnému pohledu, který dosáhne až za nemoc a nahodilost, za přítomný okamžik, za vlastní já s jeho námahou. Prohlašoval také: «Nemysli jen na dnešek svého pacienta, ale rovněž na jeho zítřek. Nemysli jen na své pacienty, nýbrž na všechny pacienty, nejenom na přítomné, nýbrž také na vzdálené a budoucí.»“

Stojí v papežském poselství Italské pediatrické federaci.

(jag)

21. března 2019, 15:03