Hledejte

Vatican News

Papež v Loretu: Rodina a mládež nemohou tvořit oddělené sektory pastorace

Papež František se o dnešní slavnosti Zvěstování Páně vydal do středoitalského Loreta, v jehož bazilice se podle starobylé tradice uchovává nazaretský dům Panny Marie. V této Svaté chýši nejprve soukromě slavil eucharistii a podepsal posynodální apoštolskou exhortaci nazvanou Christus vivit – Kristus žije. Poté pozdravil nemocné shromážděné v bazilice a na venkovním nádvoří oslovil poutníky.

Vatikánská helikoptéra přistála na pozemku loretánského mládežnického střediska Jana Pavla II. kolem deváté hodiny. Během přistávání, ve výšce zhruba 50-30 metrů nad zemí, papež požehnal obyvatelům přilehlé obce Amandola, kterou v létě r. 2016 těžce postihlo zemětřesení. V samotném Loretu přivítalo římského biskupa nejméně deset tisíc lidí, včetně mnoha mladých a nemocných, kterým dnešní den patřil.

František přijel na mariánské poutní místo ve stopách svých předchůdců – nejméně dvanácti papežů. Návštěva Jana XXIII. v říjnu roku 1962, v předvečer II. Vatikánského koncilu, se do dějin zapsala jako první papežův výjezd mimo Řím od sjednocení Itálie. Papež Roncalli přicestoval vlakem, cestou se zastavil v Assisi a učinil ještě řadu dalších krátkých zastávek. O mnoho let později do Loreta zavítal navýsost „mariánský papež“ Jan Pavel II., který mariánskou baziliku navštívil celkem čtyřikrát. V polovině devadesátých let (1995) se zde setkal se 400 tisíci mladými lidmi, kteří se účastnili evropské pouti mládeže. Také jeho nástupce, Benedikt XVI., svůj první pobyt v Loretu (1.-2.9. 2007) spojil s pastorační mládežnickou iniciativou (sloužil mši pro půl milionu mladých lidí v rámci programu Agora), zatímco jeho druhá návštěva v říjnu 2012 se de facto stala poslední apoštolskou cestou před odstoupením z petrovského úřadu.

Loreto nicméně přitáhlo také desítky světců (počínaje sv. Ignácem z Loyoly přes Karla Boromejského po sv. Terezii z Lisieux či Maxmiliana Kolbeho) a mnoho dalších, poněkud netypických mariánských poutníků: roku 1618 se dostavil Galileo Galilei a o rok později René Descartes, který přišel pěšky z Benátek, aby Panně Marii poděkoval za dosavadní objevy a požádal o milost k uskutečnění dalších. Královna Kristýna Švédská se tu zastavila krátce po konverzi (1655) a také Giacomo Casanova ve svých pamětech zanechal popis pouti do Loreta. Wolfgang Amadeus Mozart sem přicestoval roku 1770 a vzpomínka na pouťse otiskla jak do dopisu matce (které nakoupil četné loretánské suvenýry), tak do zhudebněných loretánských litanií (1771,1774).

Posledním papežem, který slavil mši v loretánské Svaté chýši, byl před 162 lety Pius IX. Při dnešní eucharistii u oltáře pod černou Madonou papež František koncelebroval se dvěma místními biskupy a za přítomnosti čtyř mladých lidí a jedné dvojice snoubenců. V předních lavicích baziliky nezasedli veřejní představitelé, nýbrž nemocní s doprovodem, a zcela vepředu pak vozíčkáři. Pomocí velkoplošných obrazovek se bohoslužby účastnili věřící, shromáždění na náměstí před bazilikou. V závěru mše svaté Petrův nástupce podepsal posynodální apoštolskou exhortaci Christus vivit, která formou listu adresovaného mladým lidem shrnuje práci a učení říjnové biskupské synody. Podle informací tiskového střediska Svatého stolce tak papež František svěřil tento nový dokument magisteria do rukou Panny Marie. Podpis posynodální exhortace mimo vatikánské území je rozhodně vzácnou událostí. Poprvé k němu došlo 14. září 1995, kdy Jan Pavel II. v rámci své 67. mezinárodní cesty zveřejnil dokument z biskupské synody, věnované Africe a Magadaskaru, apoštolskou exhortaci Ecclesia in Africa.

V bazilice poté římský biskup pozdravil kapucíny, kterým je svěřena místní duchovní správa, a desítky nemocných. Na venkovním prostranství se obrátil ke stovkám věřících, jejichž radost a očekávání papežových slov tlumočil arcibiskup Fabio Dal Cin, prelát loretánské svatyně.

Svatý otec ve svojí promluvě před mariánskou modlitbou Anděl  Páně mluvil o naslouchání Božímu Slovu-plánu, rozlišování a rozhodování jakožto etapách zrodu povolání a v samotném závěru řekl:

Mariin domek je domem rodiny. V delikátní situaci dnešního světa nabývá rodina, založená na manželství muže a ženy, svého podstatného významu a poslání. Je nezbytné znovu objevit plán, který má Bůh s rodinou, aby vynikla její velikost a nenahraditelnost ve službách života a společnosti. V Nazaretském domku prožívala Maria rozmanitost rodinných vztahů jako dcera, snoubenka, manželka a matka. Proto zde každá rodina ve svých rozličných složkách nachází přijetí a inspiraci, jak prožívat vlastní identitu. Zkušenost domova u Panny Marie ukazuje, že rodina  a mladí nemohou v našich komunitách tvořit oddělené, nýbrž těsně spojené sektory pastorace, protože mladí jsou velmi často tím, co jim během jejich růstu dala rodina. Tato perspektiva umožňuje znovu  ujednotit pozornou pastoraci povolání, aby Ježíšova tvář vynikla v rozmanitých aspektech kněze, ženicha a pastýře.

Mariin domek je domem nemocných. Zde nacházejí přijetí ti, kdo strádají na těle i na duchu, a Matka přináší Pánovo slitování všem, od pokolení do pokolení. Nemoc zraňuje rodinu a nemocné musí přijmout rodina. Neupadněme prosím do skartační kultury, kterou šíří rozmanité ideologické kolonizace, které na nás dorážejí. Dům a rodina nejprve pečují o nemocného láskou, podporou, povzbuzením a vynaloženou starostí. Proto je chrám Svatého domku symbolem každého přívětivého domu a svatyní nemocných. Tady na ně na všechny, kdekoli na světě, vroucně myslím a pravím jim: jste středem Kristova díla, protože sdílíte každodenní kříž a nejkonkrétněji ho za Ním nesete. Vaše utrpení může být rozhodující ve spolupráci na příchodu Božího království.

Drazí bratři a sestry! Vám a všem, kteří máte vztah k této svatyni, svěřuje Bůh skrze Marii v této naší době poslání nést evangelium pokoje a života našim současníkům, často roztěkaným nebo pohrouženým do klimatu duchovní vyprahlosti. Je zapotřebí lidí prostých a moudrých, pokorných a odvážných, chudých a štědrých. Zkrátka lidí, kteří v Mariině škole bezvýhradně přijímají do svého života evangelium. Takto se bude z tohoto místa skrze svatost Božího lidu nadále šířit do Itálie, Evropy a celého světa svědectví o svatosti každého životního stavu, aby byla obnovena církev a oživena společnost kvasem Božího království.

Panna Maria ať nám všem, zejména mladým, pomáhá ubírat se cestou pokoje a bratrství založeného na přijetí a odpuštění, na úctě k druhému a lásce, která je sebedarováním. Naše Matka, zářivá hvězda radosti a jasu, ať daruje rodinám - svatyním lásky - požehnání a radost ze života. Maria, pramen veškeré útěchy, ať přinese pomoc a povzbuzení těm, kdo jsou zkoušeni.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY v Loretu je ZDE           

Řekl papež František věřícím shromážděným před loretánskou bazilikou, před společnou modlitbou Anděl Páně, během níž se rozezněly zvony v celém středoitalském kraji Marche. Svatý otec pak poobědval s místními biskupy a v brzkých odpoledních hodinách se vrátil zpět do Vatikánu.

25. března 2019, 16:22