Cerca

Vatican News
Audience pro profesory a studenty Alfosiánské akademie v Klementinském sále Apoštolského paláce. Audience pro profesory a studenty Alfosiánské akademie v Klementinském sále Apoštolského paláce.  (Vatican Media)

Papež František k učitelům a studentům morálky: Neulpívat ve školometských postojích

Papež Fantišek přijal 400 učitelů a studentů Alfosiánské akademie u příležitosti 70. výročí tohoto vyššího institutu teologických studií založeného a vedeného otci redemptoristy. Od roku 1960 je tato instituce součástí Papežské lateránské univerzity, kde nabízí licenciátní a doktorské programy v oboru morální teologie.

Papež profesorskému sboru i studentům Alfonsiany připomněl, že výročí nabízejí příležitost k reflexi, ale mají vést také k pohledu do budoucna a probouzet nový misijní zápal. V tomto smyslu má být církevním fakultám inspirací nová apoštolská konstituce Veritatis gaudium, připomněl František:

„Nejde o pouhou revizi statut a studijních plánů, nýbrž o obnovu celého akademického života, rovněž v kontextu možností nabízených dnešním rozvojem informatiky v oblasti výzkumi i didaktiky. Je nezbytné, aby v tomto kontextu byla jako „přednostní a travalé“ kritérium přijímána „kontemplace a duchovní, intelektuální a existenciální uvádění srdce do kérygmatu, tedy stále nové a fascinující radostné zprávy Ježíšova evangelia (srov. č. 4).“

František rekapituloval některá hesla nového dokumentu o církevních vysokých školách, jako je všestranný dialog, interdisciplinárnost a vytváření sítí mezi akademickými insitucemi, včetně těch zakořeněných v jiných kulturních a náboženských tradicích, s cílem rozlišit problémy epochálního významu a hledat jejich vhodná a realistická řešení. Další nároky pak plynou ze specifického zaměření Alfonsiánské akademie na oblast morální teologie:

„Po vzoru sv. Alfonsa se nesmíme nechat uvěznit ve školometských postojích či soudech formulovaných „daleko od konkrétní situace a reálných možností“ lidí a rodin. Stejně tak je zapotřebí vyvarovat se „přehnané idealizace“ křesťanského života, která není schopná probudit „důvěru v milost“ (srov. Amoris Laetitia, 36). Pokud naopak vstoupíme do uctivého naslouchání skuktečnosti a budeme společně usilovat o rozlišování znamení přítomnosti Ducha, jenž plodí osvobození a nové možnosti, budeme s to pomáhat všem v radostných krocích na cestě dobra.“

Jak dále papež vysvětlil, skutečností, jíž je třeba naslouchat, má na mysli zejména životy chudých a marginalizovaných lidí, za nimiž jsme vysílání v logice milosrdenství Nebeského otce. Jakkoli je třeba pečovat o integrálnost morálního učení církve, je třeba mít vždy na paměti nejvyšší a ústřední hodnoty evangelia, zejména primát milosrdné lásky, připomněl František slovy exhortace Amoris laetitia (srov. č. 311).

„Morální teologie je povolána, aby spolu s apoštolem Pavlem dovolila každému zakusit, že „zákon Ducha, který dává život v Kristu Ježíši“, osvobozuje „od zákonu hříchu a smrti“, a proto nesmíme již „upadat do strachu“, protože jsme obdrželi „Ducha, který nás činí adoptivními syny, skrz nějž voláme „Abba! Otče!“ (srov. Řm 8,2.15). Díky témuž Duchu nemůže být tato svoboda nikdy lhostejností vůči tomu, kdo je potřebný, nýbrž „srdcem bližního“, jenž se nechá zasáhnout jeho situací a připraven láskyplně se jej ujmout.“

Morální teologie v posledních letech v duchu II. Vatikánu usiluje o „překonání individualistické etiky“, poznamenal dále papež František a upozornil zejména na velké problémy naší doby jako je stále rozšířenější logika soutěživosti a zákonu silnějšího, který vidí v člověku pouhého konzumenta a řídí se pravidlem použij a vyhoď.

V závěru promluvy k profesorům a studentům Alfonsiánské akademie, zmínil František také ekologickou problematiku a morální otazníky biomedicíny.

„Nikdy se nesmí upustit od upřímného svědectví o bezvýhradné hodnotě každého lidského života a nesmí se přestat zdůrazňovat, že právě nejslabšího a nejbezbrannějšího života jsme povoláni se zastat a brát jej za svůj solidárně a s důvěrou.“ - Dodal papež František.

(job)

9. února 2019, 12:34