Cerca

Vatican News
Papež František v OSN (6.12.2017) Papež František v OSN (6.12.2017)  (Vatican Media)

Papež vyzval k respektu „neviditelných“ lidských práv

Psal se 10. prosinec 1948 a Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo jako nezávazný právní nástroj Všeobecnou deklaraci lidských práv, přičemž řada zemí (včetně Československa jako člena sovětského bloku) se tehdy zdržela hlasování. Sedmdesáté výročí tohoto dokumentu spolu s pětadvacátým výročím Vídeňské deklarace a akčního plánu (1993) dnes připomenula mezinárodní konference na římské Gregoriánské univerzitě, nazvaná „Lidská práva v současném světě. Výdobytky, zanedbávání a popírání“. Společně s touto papežskou akademickou institucí ji zorganizoval vatikánský Úřad pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, jehož prefekt, kard. Peter K.A.Turkson, v úvodu přednesl papežské poselství.

„Rodina národů“, cituje Svatý otec ze dvou dotyčných deklarací, „chtěla přijetím těchto dokumentů uznat rovnost práv a důstojnosti každého člověka, z nichž plynou základní práva a svobody, která jsou vetknuta do lidské bytosti jako nerozlučitelné jednoty těla a duše a jsou všeobecná, nedělitelná, vzájemně podmíněná a propojená“. Papež František nicméně upozorňuje, že práva se pojí s povinnostmi, jak se podotýká v deklaraci z osmačtyřicátého roku: „Každý má povinnost vůči společnosti, v níž jedině může volně a plně rozvinout svou osobnost“ (čl.29,1). I z toho důvodu se římskému biskupovi jeví jako „příhodná hlubší úvaha nad opodstatněním lidských práv a úctou k nim v současném světě, a to hlavně se zřetelem k nejslabším členům lidské komunity.“

Pečlivý pohled na dnešní společenskou realitu totiž vyjeví spíše značnou rozporuplnost, která přivádí k otázce, zda rovná důstojnost všech lidí, slavnostně vyhlášená před sedmdesáti lety, je skutečně za všech okolností uznávána, respektována, chráněna a podporována, všímá si papež František. „Ve světě naopak převládají nejrůznější formy nespravedlnosti, podněcované reduktivní antropologickou vizí a ekonomickými vzorci, založenými na zisku, které člověka neváhají vytěžit, odhodit či dokonce zabít. Zatímco jedna část lidstva žije v hojnosti, druhé se odpírá důstojnost a na její základní práva se vůbec nedbá, nebo se pošlapávají“.

Petrův nástupce na tomto místě vyjmenovává nejkřiklavější případy bezpráví: nenarození přece mají právo přijít na svět, nemajetní na prostředky nezbytné k obživě, vězni na lidské zacházení a možnost nápravy viny, nezaměstnaní na spravedlnost v práci, aniž by ji vykonávali v otrockých podmínkách, a všichni lidé na příslušné vzdělání. Papež zmiňuje rovněž oběti mučení a násilných únosů, spolu se všemi lidmi, kteří žijí v atmosféře prosycené podezíravostí a pohrdáním a stávají se objektem nesnášenlivosti, diskriminace a násilí kvůli své rasové, etnické, národnostní či náboženské příslušnosti. Ve svém výčtu neopomíná časté porušování lidských práv v rámci válečných střetů, jejichž strůjci, „bezskrupulózní obchodníci se smrtí“ se obohacují na krvavý účet svých bratrů a sester.

„Tyto závažné jevy volají k odpovědnosti nás všechny“, vyvozuje Svatý otec. Pokud se totiž základní lidská práva nedodržují, anebo se upřednostňují pouze některá na úkor jiných, či se zaručují pouze určitým skupinám, dochází k závažné nespravedlnosti, která poté vyvolává konflikty s tíživými důsledky jak pro jednotlivé státy, tak pro jejich vzájemné vztahy. Každý člověk je tudíž povolán, aby v souladu se svým postavením rozhodně a odvážně přispíval k respektování základních lidských práv, a to zvláště oněch „neviditelných“, vyzývá římský biskup s odkazem k pětadvacáté kapitole Matoušova evangelia (Mt 25,35-36), tedy práv mnoha lidí, kteří mají žízeň a hlad, jsou nazí, nemocní, cizinci či věznění, žijí na okraji společnosti anebo byli zcela skartováni.

Evangelium zavazuje zejména křesťany k soucitu a konkrétnímu úsilí, kterým by těmto lidem ulevili v utrpení. Papež František ovšem v závěru poselství na římskou mezinárodní konferenci naléhá především na všechny odpovědné institucionální činitele, aby postavili lidská práva do středu veškerých politických opatření, včetně rozvojové spolupráce, třebaže to znamená jít proti proudu.

(jag)

10. prosince 2018, 13:36